Pražská radní pro kulturu Hana Třeštíková se v otevřeném dopise Miloši Zemanovi zastala divadelníků a dalších umělců, o nichž se prezident během své čtvrteční televizní promluvy k občanům urážlivě vyjádřil v tom smyslu, že svou prací sledují především zisk.

Nic přitom není vzdálenější pravdě. Jak Třeštíková správně připomíná, divadla v okolnostmi vynuceném volnu nezištně pomáhají, kde mohou – na rozdíl od Zemana, který týden mlčel, a jeho věrných, kteří po návratu z Číny hrubě porušovali karanténu.

Zeman navíc reagoval na unáhlené vyjádření jednoho z umělců, ovlivněné emocemi plynoucími z obav o osud malého divadla, a zcela pominul fakt, že už se za ně dotyčný veřejně omluvil.

„Vážený pane prezidente,

respektuji, že jste zvoleným prezidentem České republiky, respektuji, že využíváte svou funkci ke státnickým projevům. Po tom včerejším se ale musím ozvat a důrazně protestovat nejen jako radní pro kulturu v Praze, ale i jako občanka této země. Národu jste sdělil, že herci a umělci, z nichž někteří si stěžovali, že ‚nemají kšefty, by udělali lépe, kdyby například navštívili domovy důchodců a přinesli tam trochu radosti‘.

Vážený pane prezidente, v Praze jsou desítky divadel, která se ihned po svém uzavření přeměnila na šicí dílny a vyrábí tisíce roušek pro zdravotníky, domovy důchodců, pečovatelská centra i pro jednotlivé obyvatele. Suplují tak pomoc státu, které se zatím nedostává. Obrovská spousta herců a umělců se zapojila do dobrovolnické pomoci nejen seniorům – například načítají knihy ve spolupráci s Životem 90. Mnoho umělců je pak zapojeno do vytváření různých online přenosů, které si obyvatelé mohou pustit na internetu. A to vypočítávám jen pomoc, která je organizována v Praze. Jsem si jista, že podobná situace je i v dalších městech po celé zemi.

To vše umělci činí v situaci, kdy se jim příjmy ze dne na den propadly v podstatě na nulu a netuší, jaká bude finanční budoucnost jejich rodin a jich samých. Kulturní obec, která bude jednou z ekonomicky nejhůře postižených sfér, v uplynulých týdnech naší zemi pomáhala, jak jen to šlo, zatímco Vy jste coby prezident republiky mlčel, Vaši arogantní pobočníci porušovali karanténu, roznášeli po Praze smrtelně nebezpečný virus (potenciálně, pozn. red.) a nikdo z vašeho okolí nemusel řešit svou finanční budoucnost.

Svým projevem jste nespravedlivě a hrubě urazil desetitisíce skvělých lidí, kteří svým sousedům každý den nabízejí úlevu duše a dnes pomáhají, kde to jen lze. Vaše přání na závěr, ‚abychom se měli rádi, abychom k sobě byli laskaví a vstřícní, abychom pomáhali jeden druhému a abychom dokázali v této těžké době svoji lidskost‘, tak z vašich úst zní spíš jako výsměch. Naopak kulturní obec toto přání plní nesobecky od první chvíle a zasloužila by od Vás omluvu.

S pozdravem,
MgA. Hana Třeštíková
radní pro oblast kultury, památkové péče, výstavnictví a cestovního ruchu“