Konvenční moudrost naznačuje, že když poptávka cestujících klesá, budou také klesat ceny jízdenek a letenek. Takže když je počet cestujících na rekordních minimech (od dubna byl počet cestujících na letišti v Heathrow nižší o 97 procent), hledání levných letenek by mělo být mnohem snazší. Jenže takhle jednoduše to nefunguje.
V čem je problém? Na to se snaží odpovědět analytik Ashley Nunes v článku na BBC.com – Future. Proč najednou nefunguje tržní mechanismus, že když něco lidé za určitou cenu nechtějí, tak jde cena dolů? Protože jsou tu další faktory. Záleží také na počtu sedadel, na která si cestující může sednout. Dnes je na zeměkouli zaparkovaná nejspíš skoro třetina dopravních letadel pro dopravu osob, tedy zhruba 30 procent z celkových 26 tisíc strojů. Takže jsou tady ohledně cen za přepravu silnějším hráčem spíše letecké společnosti než cestující.
Podle Severina Borensteina, profesora na Berkeley’s Haas School of Business na University of California, ceny pravděpodobně zůstanou docela mírné, protože náklady na palivo jsou nízké a letecké společnosti mají větší kapacitu, než je poptávka. Jenže podle něj by zatímní neexistence vakcíny proti nemoci COVID-19 mohla nakonec způsobit zvýšení cen, i když „během více let“.
Může také dojít k tomu, že některé letecké společnosti zkrachují, což sníží počet konkurentů na trhu. Před něčím takovým nedávno varoval výrobce letadel Boeing. Podobné pocity vyjádřil také šéf společnosti Emirates Tim Clark.
Provoz letecké společnosti je drahý. Boeing 737 by mohl podražit o 102 milionů dolarů za kus. Přidejte k tomu palivo, pojištění a daně a mluvíte o velkých penězích. S ročními náklady jdoucími do miliard potřebují letecké společnosti peníze, aby přežily. A to hodně peněz. Jednou možností je třeba partnerství s bankami, které budou prodávat kreditní karty se značkami leteckých společností. Nejlepším způsobem, jak generovat hotovost, ale stále zůstává zaplnit kabiny cestujícími.
Zaplnit letadla je zvláště důležité pro nízkonákladové aerolinky, které mají sice podobné náklady jako jejich konkurenti, ale nabízejí výrazně nižší ceny. Jednosměrná letenka u irského Ryanairu stojí v průměru 37 eur, tedy asi 42 dolarů. Povedlo se jim to tak, že nahustí do letadla víc cestujících. Ryanair dostane do svého letadla 189 pasažérů, což je o 10 procent více než vlajkoví přepravci, kteří používají stejný typ letadla. Má to ale háček, který se jmenuje sociální distance, jež se doporučuje jako ochrana proti koronaviru. A to je problém. Pokud jde o boj proti COVID-19, americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) považují sociální distancování za „jeden z nejlepších nástrojů“, který pomáhá zpomalit šíření viru na místní i mezinárodní úrovni.
Tento názor sdílejí někteří zákonodárci, kteří nyní přikazují, aby letecké společnosti nezaplňovaly více než dvě třetiny kabiny pro cestující. Profesor Borenstein říká, že omezení kapacity cestujících by mohlo narušit finanční model nízkonákladových dopravců, „protože se spoléhají na vyšší hustotu cestujících v letadle“ a může je víc ohrozit propad tržeb.
Generální ředitel Airbusu Guillaume Faury označil pandemii COVID-19 za „nejvážnější krizi, kterou letecký průmysl kdy poznal“. Podobný názor vyjádřila i International Air Transport Association, která zastupuje téměř 300 leteckých společností. Podle ní je toto odvětví „teprve na začátku dlouhého a obtížného zotavení“ a přetrvává „obrovská nejistota ohledně toho, jaký dopad by mohl mít výskyt nových případů COVID-19 na klíčových trzích“.
Jednoduše řečeno, letecká doprava se nakonec nějak zotaví, ale až se tak stane, bude vypadat o dost jinak, než jsme byli zvyklí.