24. srpna 1968 panuje v okolí Milešovky v Českém středohoří mimořádně vypjatá atmosféra. Na vrchol míří hlavně tanků. posádku vojáků – spojařů sloužících u Československé lidové armády na vrcholu 837 m vysokého kopce obsadilo sovětské komando. Chtějí celou základnu zlikvidovat.
Důvodem je zřícená vojenská helikoptéra Mi-4, která na úpatí kopce, poblíž obce Kostomlaty a hradu Sukoslav, spadla před několika hodinami. V troskách uhořeli dva pasažéři – sovětští novináři. Tříčlenná vojenská posádka vyvázla jen s drobnými zraněními.
Sověti jsou přesvědčeni o tom, že vrtulník sestřelili čeští vojáci z vrcholu Milešovky, případně neznámí kontrarevolucionáři z věže zříceniny hradu. Velitel základny na Milešovce se Sověty živě diskutuje. Nakonec se mu je podaří přesvědčit o tom, že vojáci vrtulník nesestřelili. K dispozici měli jen pistole. Těžší zbraně jsou zakonzervovány a pod plombami. Meteorologové ze sousední observatoře navíc uvádějí, že v době, kdy se vrtulník zřítil, panovala v okolí hustá mlha, která jakýkoliv útok znemožňovala.
Co se tedy stalo 24. srpna 1968 na severu Čech?
Helikoptéra Mi-4 mířila z Drážďan do Prahy. Stroj byl plně naložený letáky vychvalující okupaci Československa. Zbývající prostor pro náklad a pasažéry patřil dvěma sovětským novinářům. Podle svědků z obce Kostomlaty pod Milešovkou měl stroj nepravidelný chod a letěl velmi nízko. Náhle se zřítil do lesního porostu. Posádka se ze stroje dostala sama, vojáci došli do nedaleké obce, odkud je odvezl projíždějící sovětský náklaďák. Místní hasiči stroj uhasili.
Po pár hodinách se Sověti vrátili k místu nehody s teorií, že stroj byl sestřelen. Pilot prý viděl několik záblesků a dým, hned po tom jeho stroj údajně začal ztrácet výšku. Sověti nejdříve přišli s tím, že kdosi střílel z kulometu z věže pusté zříceniny uprostřed lesů. Později změnili svoji verzi, na vrtulník měli střílet čeští vojáci z vrcholu Milešovky. Ani tu se jim nepodařilo prokázat.
Sověti k vyšetřování pádu vrtulníku nepustili tuzemské vyšetřovatele ani jim neposkytli prostor k ohledání vraku. I v dalších letech trvali na verzi „sestřelení“. Čeští vyšetřovatelé i svědci naopak sestřelení vylučovali. Podle nich jednoduše posádka nezvládla let s přetíženým strojem, podíl na nehodě mohl mít i technický problém vrtulníku. Definitivní verdikt vyšetřovatelů nikdy nepadl.
