Maďarský ministerský předseda Viktor Orbán řekl, jaké tři dotazy položil v Kremlu ruskému prezidentovi Putinovi. Svým jednáním si vysloužil silnou kritiku Evropské unie, které jeho země předsedá.
Tři hlavní dotazy položil podle svých slov maďarský premiér Viktor Orbán vůdci Ruské federaci Vladimíru Putinovi. Informovala o tom Evropská pravda s odvoláním na jeho vystoupení během tiskové konference po skončení jejich jednání.
Orbán se během rozhovoru s ruským prezidentem ptal na to, co si Putin myslí o stávajících mírových iniciativách. Zeptal se ho i na to, co říká na možnost příměří během mírových rozhovorů a na jeho názor ohledně poválečného uspořádání, tedy na poválečný bezpečnostní systém v Evropě.
Maďarský premiér prohlásil, že předsednictví v Radě Evropské unie sice nedává Maďarsku mandát k prosazování míru na Ukrajině, ale Maďarsko může být „dobrým nástrojem v rukou lidí, kteří chtějí mír“.
Návštěva Orbána v Moskvě vyvolala na evropské scéně řadu kritických reakcí. Šéf diplomacie sedmadvacítky Josep Borrell zdůraznil, že to je bilaterální návštěva bez mandátu EU. Cestu zkritizovala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž politika „appeasementu“, tedy ústupků či usmíření, Putina nezastaví.
Od Orbánovy návštěvy v Moskvě se distancoval rovněž Kyjev, který vyzval všechny země, aby dodržovaly zásadu, která vylučuje dohody o Ukrajině bez Ukrajiny. S ujištěním, že Orbán v Moskvě nereprezentuje Severoatlantickou alianci, vystoupil zase její šéf Jens Stoltenberg. Český premiér Petr Fiala uvedl, že maďarský ministerský předseda v Moskvě nezastupuje české zájmy ani zájmy Evropské unie.
Orbánovou návštěvou Ruska bylo šokováno i Německo. Již v pondělí se měli kvůli tomu sejít ministři zahraničí obou zemí, Péter Szijjártó a Annalena Baerbocková. Maďarsko však schůzku zrušilo. Berlín vyjádřil „ohromení“ nad zrušením jednání. Podle Německa je totiž po Orbánově návštěvě mezi oběma zeměmi nutná „vážná a upřímná“ diskuze. Maďaři následně uvedli, že schůzku zrušilo z technických, nikoliv politických důvodů.