Ilustrační foto FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
MONITOR / O tom, v jakém stavu vracejí ruští agresoři těla ukrajinských zajatců, hovořil web Cenzor.net s Anastasií Savovou, představitelkou nevládní organizace „Always Faithful“ a šéfkou Asociace „Marine Force“, která se problematikou mučení zajatců a jejich následné repatriace zabývá.
Před několika dny Danielle Bellová, vedoucí mise OSN pro sledování lidských práv na Ukrajině, řekla ve vysílání nizozemské televize, že přes 95 procent ukrajinských válečných zajatců bylo ze strany Rusů mučeno. „Při svém prvním výslechu jsou takřka všichni ukrajinští zajatci mučeni a ponižováni. Jsou biti kovovými tyčemi a holemi, svlékají je, pouštějí jim do těla elektrický proud. Je to hrozné. Je to určitě to nejhorší, co jsem ve své dvacetileté kariéře sledování podmínek pro vězně jménem OSN viděla,“ prohlásila na stranu ruské armády Danielle Bellová.
Informace o mučení se na veřejnost dostávají spolu s vyměněnými zajatci. Od počátku ruské agrese vůči Ukrajině to bylo již takřka 3500 mužů. Téměř všichni hovořili o fyzickém i psychickém teroru z ruské strany.
Ke stejnému tématu se nyní vrátil web Censor.net v rozhovoru s Anastasií Savovou. Podle jejích informací zadržují Rusové zajatce ve 42 centrech a nápravných koloniích. K nejmírnějším formám mučení patří podle Savové hladovění a bití. A protože se tak děje ve všech místech, kde jsou zajatci shromažďováni, je to podle ní důkaz, že ze strany Kremlu jde o cílevědomou politiku deptání a vyvražďování ukrajinských válečných zajatců.
Od počátku války bylo na Ukrajinu vráceno přes 150 těl mužů, kteří zemřeli v důsledku týrání. Ovšem jak poznamenává Anastasia Savová, lidí, kteří nevydrželi mučení a byli zavražděni, je podle svědectví propuštěných zajatců daleko více, ale jejich těla vrácena nebyla. A u těch, kteří byli na Ukrajinu předáni, byly uváděny naprosto nehorázné diagnózy. „Vždy je přiložen balíček dokumentů obsahující oficiální diagnózu a příčinu smrti uvedenou ruskou stranou. To je řekněme tuberkulóza, ischemická choroba srdeční nebo zápal plic,“ říká Savová, podle které jsou však těla záměrně vydávána pozdě, když už kvůli rozkladu měkkých tkání nelze zcela přesně identifikovat závažná zranění po bití apod.
„Většina repatriovaných těl jsou pozůstatky lidí, jejichž zajetí potvrdilo samotné Rusko prostřednictvím Mezinárodního výboru Červeného kříže. Ovšem proč jsou někteří vráceni a jiní ne, to nelze pochopit,“ konstatuje Savová. Domnívá se však, že „ruská strana má algoritmus, jak zacházet s těly, aby zakryla stopy mučení a nelidských podmínek ve vazbě. Tělo zadržují tak dlouho, dokud se nezačne rozkládat, a kdy už nejsou vidět stopy mnoha mučení.“
Cenzor.net vyjádřil podivení, že Rusové vracejí těla prokazatelně umučených lidí. Naopak by očekával, že s ohledem na nerespektování lidských práv, mezinárodních práv a smluv a zejména Ženevských konvencí ze strany Putinova Ruska budou těla zavražděných jednoduše skryta a mrtví lidé budou „nezvěstní“.
Rusko však těla přesto vrací. „Jejich soudní lékař provede pitvu, sepíše zprávu s příčinou smrti, v některých případech se odeberou všechny orgány a pak se bez nich těla zašijí – aby nebylo možné spatřit následky mučení. To ale není běžná praxe, většina těl se vrací s orgány. Poté sepíší zprávu s uvedením diagnózy a příčiny smrti,“ popisuje mechanismus Savová. Jenže v dokumentech jsou často uváděny naprosto nesmyslné údaje a často nesedí ani místo či doba úmrtí. „Například píšou, že zemřel v nemocnici, zatímco ve skutečnosti to bylo ve vězení, možná i na samotce,“ podotýká Savová.
Jako doklad naprosté neúcty k mrtvým uvedla Anastasia Savová případ, kdy umučenému člověku chyběl kus mozku a místo něj měl v lebce zašitý kus hadru, jiná oběť měla v těle tři plíce, další měl v úmrtním listu zapsáno, že neměl žádné potíže. „Důsledkem mučení je také v mnoha případech extrémní vyčerpání z hladu,“ dodává Savová.
Červený kříž se sice snaží, ale k zajatcům měl v posledním roce přístup jednou či dvakrát. „Pokud jde o přístup do kolonií, za poslední roky víme, že Rusové obvykle umožňují přístup do demonstračních kolonií, kde je navozena iluze slušného zacházení. Zástupci Červeného kříže rozhodně nevidí všechny lidi, jsou jim ukazováni jen určití vězni nebo cely. Navíc nemohou člověka svléknout, aby zkontrolovali známky mučení,“ říká Savová a dodává, že se již ví, že Rusové bijí lidi tak, že na viditelných částech těla – obličeji, krku a rukou – nejsou žádné viditelné stopy.
