Že Stanislav Křeček na funkci ombudsmana nebude stačit, to bylo každému soudnému člověku jasné. On tam ovšem nebyl dosazen proto, aby ji dobře vykonával, ale buď to byla trafika pro něj osobně, nebo další pokus Miloše Zemana ponížit své odpůrce a poškodit instituce státu. Nejspíš obojí najednou.

Protože se děje přesně to, čeho se odborníci i rozumná veřejnost obávali, napsalo přes tři sta akademiků z oblasti práva Křečkovi otevřený dopis, kde ho v podstatě vyzývají, aby se zamyslel nad tím, jak to dělá, a začal funkci konečně pojímat jinak. V mírném krácení citujeme, celá verze dopisu je k dispozici ZDE.

Vážený pane ombudsmane,

ve funkci veřejného ochránce práv jste sice pouze krátce, ale již jste podnikl několik kroků a pronesl celou řadu výroků, které podlamují naši důvěru v to, že svou roli plníte odborně zdatně a s vědomím vážnosti funkce, do které jste byl zvolen. Byť ombudsmanovi není svěřena klasická rozhodovací pravomoc, může mít jeho činnost obrovský význam. Svou roli však může plnit řádně pouze tehdy, pokud je veřejností i odbornou komunitou vnímán jako autorita a respektovaný odborník. (…)

V poslední době i pozornost širší veřejnosti upoutaly výroky o právech matek a otců v porodnicích i způsob, jakým jste své jednání hájil v médiích. Smyslem tohoto dopisu není přít se o to, jestli je omezení účasti otce u porodu za nouzového stavu přiměřené. Ani signatáři tohoto dopisu netvoří v této a mnoha jiných otázkách výkladu práva názorový monolit. Vedle otázek, na nichž se rozumní právníci nemusejí shodnout, však existují i elementární principy, které žádný právník a představitel moci zpochybňovat nemá, ba nesmí. Zarmucuje nás proto, že zatím využíváte autority své funkce zejména k tomu, abyste šířil své osobní dojmy týkající se práv jednotlivců a povahy činnosti ombudsmana. Postupujete přitom arbitrárně bez řádného šetření a neprojevujete respekt k základním kamenům právního řádu a své kroky uspokojivě nevysvětlujete. Tvrzení typu „stanovisko ombudsmana je to, co já si pomyslím“ totiž uspokojivým vysvětlením nejsou.

Navozujete dojem, že lidská práva jsou něco nesrozumitelného, obyčejným lidem cizího a snad i nebezpečného. Lidská práva, či chcete-li práva lidí, přitom nejsou intelektuálním konstruktem, nýbrž něčím velmi konkrétním. Chrání nás před mocí státu a dovolují soužití různých lidí navzdory rozdílům v jejich názorech, zájmech či potřebách. (…) Velmi svérázným způsobem („tyhlety proporcionality na mě nezkoušejte“) zpochybňujete, že by omezení práv lidí státem mělo být proporcionální, tedy přiměřené, a tvrdíte, že právo, které lze omezit, žádným právem není. Takové výroky již nejsou jiným právním názorem. (…) Dokonce ani za nouzového stavu nelze vycházet z předpokladu, že co stát činí, vždy dobře činí. Nouzový stav neznamená, že právo a rozum by si měly vzít dovolenou. Jistě se nacházíme v situaci, která odůvodňuje omezení některých práv ve větší míře než obyčejně. Ombudsman by však měl umět jednat s chladnou hlavou (na základě odborného úsudku, ne podle pocitů) a své rozhodnutí rozumně vysvětlit veřejnosti i médiím. To bohužel nečiníte, ba se tomu aktivně bráníte.

Na závěr signatáři konstatují, že ve funkci není Stanislav Křeček za své zásluhy a aby reprezentoval názory některých svých podporovatelů, ale aby se zastával v rámci svých zákonných kompetencí lidí bezmocných proti omezování svobody a těch, kterým se nedostává respektu rovného a férového zacházení. Vyzývají, aby si včas uvědomil odpovědnost, která se s výkonem jeho funkce pojí.

Následují podpisy signatářů. Na prvních místech dopisu, který podepsalo přes tři sta akademiků, jsou podepsáni Eliška Wagnerová, emeritní místopředsedkyně Ústavního soudu, Dalibor Jílek, profesor mezinárodního práva veřejného na PEVŠ v Bratislavě, profesor Jan Kuklík z Právnické fakulty UK, Jan Kysela, profesor ústavního práva na Právnické fakultě UK, profesorka Kristina Koldinská z téže fakulty.

Je celkem příznačné, že o tuto řadu odborníků se teď otřela naprostá nula, státní úředníček Jiří Ovčáček, který na Twitter napsal: „Nesmí také zapadnout, že mainstream a ,liberálové‘ spustili útočnou kampaň proti ombudsmanovi Stanislavu Křečkovi. Oblíbenými metodami. Petice, vyhrožování trestními oznámeními.“

Chlapec, který je rád, že odmaturoval, to ví lépe než odborníci. On má totiž funkci, kam ho dosadil jeho pán, momentální prezident Zeman. Odtud si plive na všechny strany a nikdo mu v tom nezabrání, protože přesně tak to páníček tohoto ňafavého psíka chce. Nejde o jednoho Ovčáčka. Podstatné je, že přesně tohle se Zemanovi líbí. Rozklad státních institucí a demonstrace vlastní moci. Zeman je ostudou všech, kdo ho volili, a také těch politiků v Parlamentu, kteří ho nebyli schopni z Hradu dostat. Kdo byl proti podání ústavní žaloby na Zemana, je spoluviník současného bídného stavu a nemá žádnou omluvu.