Odborového předáka Bohumíra Dufka netrápí, když zkrachují desítky tisíc malých podnikatelů v pohostinství, cestovním ruchu a dalších službách poškozených krizí. Mohou se prý rekvalifikovat na práci v průmyslu. Odborář předvádí v praxi komunistické manýry třídního boje.
Bohumír Dufek je předsedou Asociace samostatných odborů, což je po Středulově Českomoravské konfederaci odborových svazů druhá největší odborová organizace v zemi. Upozornil na sebe v květnu 2018, kdy jako šéf zemědělských odborů vydíral ČSSD, ke které má jinak blízko, kvůli účasti ve vládě.
Dufkovo vydírání
„Kategoricky prohlašuji, že pokud nedojde k vládní spolupráci, uděláme všechno proto, aby ČSSD nedostala od zaměstnanců a občanů žijících v malých městech a na venkově žádné hlasy, protože nebudeme volit a podporovat stranu, která nemá žádný koaliční potenciál,“ vyhrožoval tehdy Dufek na tiskové konferenci.
Dnes se zviditelnil prohlášením jako vystřiženým z marxistických učebnic. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS prohlásil, že může klidně zkrachovat polovina restaurací a hospod. Považuje za žádoucí, aby se podnikatelé a živnostníci ve službách zapojili do práce v průmyslu.
„Řešíme kdejakou hospodu. Máme 40 tisíc hospod. Na tripartitě jsem řekl, že máme podporovat ty, kteří něco vyrábějí a dělají přidanou hodnotu a ne firmy, které de facto žijí ze spotřeby,“ stěžuje si Dufek. „Nechápu, proč bychom jich měli mít tolik. Možná se budeme divit, a až skončí tato fáze uzavřené společnosti, tak zjistíme, že restaurací potřebujeme jen polovinu.“
Tak ať zkrachují
Stejně se odborový předák vyjádřil o dalších službách, jako je oblast cestovního ruchu nebo kadeřnictví. „Služby neřeším. To jsou přesně ty oblasti, na kterých lidé začnou šetřit. Tak ať zkrachují. Je to prostě očistný proces,“ rozvíjel svoje úvahy.
Odmítl námitky, že vláda v koronavirové krizi zaspala a mohla proti svým původním slibům plošným zásahům do podnikání aspoň částečně předejít. Nesouhlasí ani s výhradou, že malým firmám a živnostníkům příliš nepomáhá.
„Však to stát dělá. Během první vlny pomohl všem. Teď přišla druhá vlna a nikdo neví, zda nepřijde další, a prostě slabé podniky, které nedokážou oslovit občany, tak prostě nemohou přežít,“ míní Dufek a navrhuje řešení.
Podnikatel v problémech se může přihlásit na úřad práce a projít rekvalifikací v oborech, které by měl stát podle něj rozvíjet. „Třeba neustále nejsou svářeči,“ zmínil. Pomohl by živnostníkům jedině v případě, kdyby jim stát zvýšil daně. Platí prý příliš málo.
Silnější požírá slabší
Šéf odborové asociace odmítá nepříliš nadsazené přirovnání s komunistickým režimem, kdy umělci a „buržoazní elementy“ museli nastoupit do továren nebo skončili v dolech. „Víte, v čem je ten rozdíl? Tam to nařídil stát, tady to udělá trh a tržní hospodářství. To je nekompromisní systém, kde silnější požírá slabší,“ uzavírá svoje bizarní vývody.
Dufek z neznalosti či vědomě manipuluje fakty. Nepřipouští, že o bytí a nebytí firem dnes nerozhoduje trh, ale zásahy státu, kvůli kterým přicházejí stovky tisíc podnikatelů především ve službách o veškeré tržby, a to opakovaně.
Stát rozhodně nepomohl všem. Vládní pomoc malému podnikání byla už v první vlně epidemie čínského viru v porovnání s řadou evropských zemí pomalá, nedostatečná a příliš byrokratická. Dnes je ještě slabší, protože na rozdíl od jara neumožňuje souběh tzv. kompenzačního bonusu (nestačí ani na životní náklady) a další státní podpory.
Odborář se mýlí i v tom, že vláda údajně nemá na současné krizi svůj podíl. Není náhoda, že v září spadla mezi nejhorší země na světě v šíření covidové nákazy včetně růstu těžkých případů a úmrtí. Není náhoda, že premiér Babiš před volbami zasahoval do rozhodování odborné sféry, aby nepopulárními kroky neztratil politické body.
Návrat komunistických pořádků
Na Dufkova slova ostře reagovali nejen zástupci opozice, ale i dotčených odvětví. „Takové pohrdání jakýmkoliv poctivě pracujícím člověkem je naprosto nepřijatelné. Jednoznačně odmítám, aby tady někdo navracel staré komunistické pořádky a rozděloval lidem umístěnky k pásu, protože se mu nelíbí, že si lidé chtějí vybrat svou vlastní cestu,“ uvedl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
„Přečetl jsem prohlášení pana odborářského vůdce ráno svým zaměstnancům. Někteří jsou u mé firmy zaměstnáni více než dvacet let. Všichni platí odvody a daně stejně jako duše, které zastupuje pan odborářský vůdce. Když slyšeli, že by si pan odborářský vůdce přál, abychom zkrachovali, komentovali to nepublikovatelnými výroky,“ prohlásil místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež.
Relikt třídního boje
Dufek svými arogantními výpady připomněl kolegu Josefa Středulu, který před několika lety požadoval pro živnostníky třetinovou zdravotní péči a nebral ani v úvahu, že ji čerpají mnohem méně než zaměstnanci.
Odborové předáky nezajímá, že živnostník a drobný podnikatel musí práci nejen odvést, ale i získat. Na všechny své podnikatelské náklady a výrobní prostředky si musí vydělat sám, nikdo mu je neposkytne. Nikdo mu nezaplatí dovolenou. Není zákonem chráněn výpovědními lhůtami. Když se zákazník rozhodne, přestane nakupovat třeba zítra. Nikdo mu nezaplatí přesčasy, cestovní náhrady nebo zaměstnanecké benefity, a dalo by se pokračovat.
Dufek to tak nevidí. Chová se jako loajální předák odborové organizace Agrofertu. Ostatně i jeho skandální názory míří tímto směrem. Nahnat zkrachovalé živnostníky k výrobním linkám velkoprůmyslových holdingů. Žádný volný trh, jen bolševická drzost jako relikt třídního boje.