Právní analýza Evropské komise, která unikla do několika evropských médií, vidí střet zájmů u premiéra Andreje Babiše kvůli eurodotacím pro jeho holding Agrofert. Komise zpochybňuje Babišovo tvrzení, že se díky převedení majetku do svěřenských fondů odstřihl od svého podnikání. Premiér si svůj vliv na Agrofert zachoval, píše pro HlídacíPes.org advokát Aleš Rozehnal.

Andrej Babiš formálně není vlastníkem akcií Agrofertu, ale prostřednictvím možnosti jmenovat a odvolat svěřenské správce svých fondů má na podniky soustředěné v holdingu Agrofert stejný vliv jako před vznikem fondů. Navíc mu náleží veškeré plnění z obou svěřenských fondů, tedy v daném případě zejména dividendy.

Novela zákona o střetu zájmů stanovila, že korporace, v nichž má veřejný funkcionář alespoň 25% podíl, se nesmí účastnit zadávacích řízení podle zákona o veřejných zakázkách a je zakázáno jí poskytnout dotaci nebo investiční pobídku.

Cui bono?

Vzhledem k tomu, že obchodování se státem a přijímání dotací přestavuje značnou část podnikání Babišova Agrofertu, převedl Andrej Babiš akcie Agrofertu na dva svěřenské fondy. Andrej Babiš tedy formálně svěřil podstatnou část svého majetku do správy svěřenského správce, který mu musí tento majetek držet a spravovat.

Vznikl tak v českém právním prostředí dosud nezvyklý konstrukt, kdy vlastnická práva k akciím Agrofertu vykonávají zmiňovaní svěřenští správci, ale akcie Agrofertu nejsou ani vlastnictvím těchto správců, ani vlastnictvím Andreje Babiše.

Podle tiskové zprávy Agrofertu slouží oba svěřenské fondy k prospěchu Andreje Babiše. Tím jsou však veškeré veřejné údaje o svěřenských fondech Andreje Babiše vyčerpány, protože nebyly zveřejněny statuty fondu, které Andrej Babiš vydal.

Lex Babiš selhal

Je nicméně vysoce pravděpodobné, že podle statutů fondů má Andrej Babiš pravomoc kdykoli odvolat oba svěřenské správce a jmenovat na místo nich jiné osoby a že ve statutu neurčil jiný způsob jmenování nebo odvolání svěřenského správce.

Andrej Babiš také ze zákona vykonává dohled nad správou svěřenských fondů, tedy de facto nad správou akcií Agrofertu.

Je zřejmé, že tzv. Lex Babiš zcela selhal v otázce naplnění svého účelu. Nepostihuje případy, kdy veřejný funkcionář sice sám není společníkem korporace, ale přesto má na tuto korporaci vliv.

Nepostihuje širokou paletu případů, kdy může veřejný funkcionář rozhodujícím významným způsobem ovlivnit chování někoho jiného, tedy například pokud převede své akcie na trust (svěřenský fond), na svého manžela či manželku nebo na své spolupracovníky, kteří jsou mu loajální a zavázaní.