Miroslav Kalousek FOTO: Tomáš Rimpel / se souhlasem
FOTO: Tomáš Rimpel / se souhlasem
Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) opět zkritizoval vládu za konsolidační balíček, který chce koalice projednat ve druhém sněmovním čtení hned v úvodu řádné zářijové poslanecké schůze jako první bod. Bývalý šéf státní kasy kabinetu Petra Fialy (ODS) vzkázal, že by měl vyřadit z balíčku úpravy daně z přidané hodnoty (DPH). Podle něj si tím ušetří 80 procent lobbistických tlaků a zkoncentruje diskuzi na důležitější problémy.
„Poslouchám diskusi k ‚úspornému balíčku‘ a trpím jak zvíře, že 80 procent kontroverze se týká úprav DPH, které s úsporami nemají nic společného, naopak úspory brzdí,“ napsal Kalousek na sociální síti X. Bývalý ministr financí následně přišel s vlastním „racionálním návrhem“.
„Vládo, vyhoď z balíčku DPH, ušetříš 6 až 7 miliard, ušetříš si 80 procent lobbistických tlaků a zkoncentruješ diskuzi na důležitější problémy. Reformovat tři sazby na sazby dvě je systémově správně, ale klidně to jeden až dva roky počká,“ vzkázal kabinetu Kalousek. „Zvlášť když populistickým zásahem mé vlastní strany (sic!) z toho nakonec budou zase sazby tři,“ rýpnul si závěrem do vládní TOP 09.
„Založil jsem TOP 09 proto, aby tu byla odpovědná nepopulistická síla i za tu cenu, že to pro ni nebude aktuálně výhodné. A teď klidně opouští odpovědnost a uchyluje se k populismu jenom proto, že je to aktuálně výhodné,“ dodal pak ještě pod příspěvkem Kalousek.
Daň z přidané hodnoty má mít podle vlády pouze dvě sazby. Dosavadní snížené sazby ve výši 10 a 15 procent se sloučí na 12 procent, základní sazba 21 procent zůstane. Díky sloučení sazeb se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) sníží o tři procentní body DPH na potraviny, zdravotnické prostředky či bydlení.
Existuje však výjimka, vládní TOP 09 totiž prosadila nulovou sazbu DPH na knihy. „Kolegové z jiných stran to vnímali také jako krok správným směrem. Je celá řada západních zemí, ve kterých je nulová DPH na knihy. Já to považuji za určitý symbol, že nám záleží na vzdělanosti, jakkoliv samozřejmě knihy nejsou jediným nositelem vzdělání. Tímto říkáme, že vzdělání a kultura jsou hodnoty, které má stát podporovat,“ vysvětlovala v květnu šéfka TOP 09 a předsedkyně poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová.
Ve vládní koalici jsou ale stále neshody, co by mělo spadat do jaké sazby. Piráti podle dřívějších vyjádření prosazovali přeřazení ženských hygienických potřeb do snížené 12procentní sazby daně, stejně jako minerální a léčivé vody. Snížit sazbu z 21 procent u menstruačních pomůcek chtěli také lidovci, totéž požadovali u kojenecké vody či dětských plen.
TOP 09, ale také STAN, Piráti a část ODS byli naopak proti zachování nulové spotřební daně na tiché víno. Markéta Pekarová Adamová tento týden řekla, že její strana chce jednat o nějaké podobě, která by byla přijatelná a nedecimovala vinaře, ale zároveň že to nebude součástí konsolidačního balíčku, ale půjde o samostatný krok.
Koalice se ale při středečním večerním jednání shodla na jediné změně DPH oproti v květnu představenému návrhu – sjednotit by se měla u časopisů a novin. Noviny původně zahrnula do základní sazby.
„Je to tak, diskutovalo se o možnosti změn v této oblasti, ale pro změnu nebyly všechny strany. Výsledek jednání odpovídá tomu, co bylo již dříve dohodnuto, a my ho jako Piráti respektujeme,“ vzkázal předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.
Předseda STAN a ministr vnitra Vít Rakušan po jednání novinářům řekl, že jednotlivé strany přinesly své návrhy. Od začátku ale bylo dané, že na nich musí být shoda všech pěti koaličních subjektů. Koalice se podle něj zvládla dohodnout na pozitivních změnách, které ale nijak nedeformují původní shodu z května.
Premiér Fiala po středečním zasedání K15 řekl, že úpravy v ozdravném balíčku mají neutrální dopad na rozsah konsolidace. Koalice například chce zachovat daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů s omezením do výše poloviny průměrné mzdy v předcházejícím období.
Výnos z daně z nemovitostí by podle koaličního pozměňovacího návrhu zůstal obcím ze 100 procent výměnou za snížení příjmů ze sdílených daní v rámci rozpočtového určení daní v rozsahu deseti miliard korun. Stát by také měl získat 55 procent výnosů daně z hazardu namísto dosavadních 35 procent. Firmy budou moci od ledna 2024 vést účetnictví v cizí měně, konkrétně v eurech, dolarech a librách, pokud je tato měna jejich funkční měnou.
