Nejstřeženější americké tajemství druhé světové války, sestrojení atomové bomby, prozradil americký prezident Harry Truman sovětskému vůdci Josifu Stalinovi předem. Vládce SSSR netušil, o čem je řeč.

Dne 25. července 1945, během konference v Postupimi, Harry S. Truman odhalil, že Spojené státy úspěšně vyvinuly novou zbraň. Už věděl, že funguje, protože byla s úspěchem vyzkoušena poblíž Alamogorda v Novém Mexiku 16. července. Truman byl v německé Postupimi spolu se Stalinem a britským premiérem Winstonem Churchillem a jednali o poválečném uspořádání Evropy. Britský premiér se ale zprávu dozvěděl dřív, Truman mu to sdělil už 17. července. Oba se dohodli, že o tom Stalinovi řeknou až později. Truman chtěl nejdřív přimět Stalina, aby souhlasil se vstupem do války v Tichomoří bez ohledu na tuto změnu situace.

Jak sdělení vypadalo, o tom se zachovalo několik řádek, které napsal Truman na zadní stranu fotografie, kterou našel historik Michael Beschloss. Píše se tam: „Řekl jsem Stalinovi, že očekáváme shození nejsilnější bomby, jaká kdy byla vyrobena, na Japonsko. Usmál se a ocenil, že jsem mu to řekl. Ale nevěděl, že to, o čem mluvím, je atomová bomba!“

Prezident doufal, že ačkoliv jeho poznámka neudělala na Stalina nějaký viditelný dojem, tak by to mohlo zvýšit tlak na Sověty, aby souhlasili s požadavky Spojenců na poválečné rozdělení Evropy.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Ve svém deníku ze dne 25. července si Truman zapsal, že nová zbraň bude použita proti vojenským cílům v Japonsku před 10. srpnem. Konkrétně se zmínil o tom, že by neměla zasáhnout ženy a děti, a zauvažoval, že je pro svět určitě dobré, že tento objev neudělali jako první Hitler nebo Stalin.

Nakonec všechno dopadlo trochu jinak. Ukázalo se, že Truman pomoc od SSSR nepotřebuje. Atomová bomba byla použita proti městům Hirošima a Nagasaki 6. a 8. srpna 1945, týden předtím, než se Sověti připojili k bojovým operacím. Odhaduje se, že dva jaderné výbuchy stály hned život 140 tisíc lidí a do roku 1950 dalších 74 tisíc lidí zemřelo na účinky záření. Evropa byla bohužel záhy rozdělena železnou oponou na desítky let. První sovětská atomová bomba byla zkušebně odpálena 29. srpna 1949.