Stát jsem já, jak slavně prohlásil Ludvík XIV., „Král Slunce“, absolutistický vládce Francie. Někteří dnešní populisté si zjevně svoji roli ve správě věcí veřejných vykládají podobně jako tento panovník ztělesňující spojení trůnu a státu. Přinejmenším to tak vypadá, když se člověk podívá na to, jak přistupují k penězům ve státní pokladně.
Šek od Trumpa
Americká federální vláda schválila rekordní stimulační balíček pro ekonomiku zasaženou opatřeními proti šíření nového koronaviru. V jeho rámci má velká část občanů dostat přímou finanční podporu ve výši maximálně 1200 dolarů. Většina z nich dostane tyto peníze přímo na účet, ale nemalý počet lidí obdrží poštou papírový šek, jelikož správce daně číslo jejich účtu nezná.
Obvyklý postup v minulosti vždy byl, že takový dokument podepisuje úředník pověřený vyplácením, protože peníze občané dostávají od americké vlády, a nikoliv od konkrétního politika. Jenže teď Američané najdou na šecích ve schránkách kromě podpisu nutného pro jejich platnost i podpis Donalda Trumpa.
Podle listu Washington Post se tak stalo na naléhání samotného prezidenta, a navíc tím došlo ke zpoždění jejich tisku a rozesílání. To ministerstvo financí dementovalo a k nápadu se později přihlásil právě odpovědný ministr Steve Mnuchin. Nicméně ať už s tímto nápadem přišel kdokoliv, jde o hrozivé nepochopení role politika zvoleného do veřejné funkce.
I na to jsem dal peníze
Obdobně se o veřejných financích vyjadřuje současný český premiér. Ten s oblibou vypráví, na co kde „našel peníze“, kam je „napumpoval“ a co všechno zaplatil. Nejčastěji při té příležitosti, když ho nějaký opoziční nebo regionální politik za něco kritizuje. To se pak šéf vlády vytasí s tím, kolik peněz do dané obce či regionu za poslední dobu poslal. Případně se chlubí zvýšením důchodů, z nějž většinu vyžaduje zákon v rámci valorizace o inflaci.
Vtip je samozřejmě v tom, že on sám nikam svoje peníze neposílá. Dokonce ani jako premiér na vynaložení většiny těchto prostředků nemá vliv. Jde o finance, které rozdělují úředníci příslušných ministerstev podle předem daných pravidel. Pokud platí opak, pak je to s naší zemí ještě horší, než jsme si mysleli.
Pravděpodobnější je ale to, že populisté typu Trumpa a Babiše prostě jen potřebují lidu vštípit, jací jsou dobrodinci, aby pak lidé ve volbách odměnili toho správného. Úplatky klíčovým skupinám voličů nejsou v politice bohužel nic výjimečného. Dosud se však alespoň obecně respektoval princip, že peníze člověk dostává od státu, a ne od prezidenta či premiéra. Snad nebudeme muset napříště děkovat vůdci při každé výplatě nemocenské či rodičovské.
