KOMENTÁŘ / Byl to souboj, který v našich médiích nevzbudil zdaleka tolik pozornosti, jako nominace na různé pozice Trumpovy administrativy. Přitom jeho výsledek může ovlivnit třeba právě to, jak hladce americký senát Trumpovy nominanty potvrdí. Šlo o volbu předsedy republikánů v senátu, kterým se stal Johh Thune. Trump a jeho podporovatel Elon Musk chtěli, aby pozici obsadil Rick Scott.
Donald Trump chtěl, aby senátní republikáni souhlasili s procesem, v rámci něhož by mohl jmenovat členy administrativy dočasně bez schválení senátorů. Tento princip se využívá, když Kongres zrovna nezasedá. Její využití jen pro urychlení procesu by bylo krajně nezvyklé, ale zapadalo by do velice širokého pojetí exekutivních pravomocí, které Trump a jeho okolí mají. Rick Scott řekl, že není proti.
Zachování rovnováhy mocí
Americký politický systém stojí na oddělení moci zákonodárné od moci výkonné. John Thune je v tomto ohledu lepší volbou než Scott, který je připraven Trumpovi odkývat všechno. Půjde v první řadě o senátní schvalování Trumpových nominací, ale i případné hlubší změny.
Co se Trumpovy administrativy týče, tak bude zajímavé sledovat především slyšení týkající se Petera Hegsetha a Matta Gaetze. První jmenovaný nemá téměř žádné zkušenosti pro výkon funkce ministra obrany. Druhého chce Trump na ministerstvo spravedlnosti, což je dost ironické vzhledem k tomu, že Gaetz byl sněmovním etickým výborem vyšetřován kvůli možným sexuálním a drogovým deliktům a přijímání darů, když byl ve funkci.
Minimálně u Gaetze se zdá, že si nastupující prezident chce ověřit, co všechno mu republikánští zákonodárci odkývají. V roce 2018 například Trump vyzýval Mitche McConnella, aby zrušil možnost obstrukcí (tzv. filibuster), díky nimž je v podstatě nutné pro většinu zákonů získat většinu 60 hlasů. Thune už řekl, že tento princip chce zachovat, i kdyby bránil schvalování prezidentovy agendy.
Faktor Musk
Možná i proto se proti němu už před volbou tak silně ohradil Elon Musk. Podobně jako další podnikatelé v politice, s nimiž máme vlastní zkušenost, nechápe, že politika není byznys. Nejde o co nejefektivnější prosazení svého, ale o systém, který má zabraňovat tomu, aby politické spory přerostly v otevřené konflikty.
Musk na své sociální síti jednoznačně podpořil Scotta. O Thuneovi napsal, že je volbou, kterou si přejí demokraté. Podle novinářky Lauren Windsorové kolují zvěsti, že Musk dokonce vyhrožoval senátorům, že pokud Scotta nepodpoří, podpoří finančně jejich soupeře v primárkách.
I kdyby zvěsti o výhrůžkách nebyly pravdivé, je Muskova role znepokojivá. Člověk, který má ohromné množství peněz, ale především ovládá sociální síť, kterou využívá jako osobní megafon pomocí algoritmů, které jeho posty upřednostňují před ostatními, má ambici výrazně ovlivňovat americkou politiku. Přitom sám žádný mandát nemá. O to důležitější je, aby senátoři plnili svou roli a nebyli jen pouhými Trumpovými přikyvovači. Zda to dokážou, uvidíme nejpozději v lednu.