
Donald Trump FOTO: Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.0
FOTO: Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.0

KOMENTÁŘ / Donald Trump si připsal první mezinárodní vítězství na poli migrace. Kolumbie nejprve odmítla přijmout americká vojenská letadla s migranty s tím, že repatriované bude přijímat jen v civilních letadlech. Americký prezident pohrozil vysokými cly a také dalšími sankcemi, včetně třeba zastavení vydávání víz pro kolumbijské politiky. Bogota následně povolila a migranty přijímat bude. Je ale otázka, zda bude stejná taktika fungovat i na větší a bohatší státy.
Předně je třeba uvést, že americký prezident byl naprosto v právu. Repatriace lidí, kterým nebyla udělena azylová ochrana, je důležitou součástí mezinárodního humanitárního práva. To, že se zároveň Trump snaží vyvázat z jiných závazků vyplývajících z dohody o statusu uprchlíka z roku 1967, je v tomto sporu vedlejší.
Důstojné podmínky
Důvod, proč Kolumbie nejprve odmítla přijmout migranty, byl ten, že byli převáženi vojenskými letadly a podle všeho spoutaní. Bogota se v tomto odvolává na OSN, která říká, že právo zemí deportovat neúspěšné žadatele o azyl musí být vykonáváno důstojně a humánně. Nebylo zveřejněno, zda deportovaní byli v USA usvědčeni ze zločinů. Těžko tedy soudit, zda jsou tyto prostředky nutné. Zároveň to ale nedává Kolumbii právo deportované odmítnout.
Pravda je, že deportace vojenskými letadly jsou spíš výjimečné. Také je fakt, že proti praktice spoutávání se silně ohradila i třeba Brazílie. Po skončení této praktiky volal i bývalý prezident Jair Bolsonaro, který má jinak k Trumpovi blízko. Využití vojenských letadel a spoutávání deportovaných je nejspíš především symbol pro americké voliče.
Trump ukazuje svaly
Donald Trump tak názorně ukazuje, že lidé, kteří jsou deportováni, jsou nebezpeční. Je docela dobře možné, že ani Kolumbie se terčem nestala náhodou. Její prezident, levicový Gustavo Petro, je silným Trumpovým kritikem. To platí nejenom pro otázku imigrace. Po Brazílii je Kolumbie také druhou největší zemí Jižní Ameriky měřeno počtem obyvatel. To, že Trump dokázal Bogotu dotlačit k tomu, co chtěl, je signálem pro další menší země.
Nicméně do přímého sporu s Brazílií Trump zatím nešel. Je to možná i kvůli tomu, že Brazílie je větší a bohatší země. Navíc je, na rozdíl od Kolumbie, jejím nejdůležitějším obchodním partnerem Čína. V tom ale spočívá možná největší problém v Trumpově postupu. Kolumbie je přes svou současnou levicovou vládu možná nejdůležitějším spojencem USA v Jižní Americe.
Bogota přitom veřejně vyhlašovala, že se nebrání přijímat deportované migranty, vadil jí jen způsob, jakým byli do země dopravováni. Americký prezident riskuje vztahy s důležitým spojencem, aby mohl pokračovat v deportacích vojenskými letadly a v poutech, které mají především nejspíš symbolický význam. I když teď dosáhl, čeho chtěl, nejenom v Kolumbii to může znamenat zvýšený zájem o obchod s Čínou. To by byl pro USA strategicky špatný výsledek.