Až pomine představa, že Donald Trump se bude objímat s Vladimirem Putinem, jako kdyby to byli bratři, nastane u některých zahraničních trumpovců zklamání. Zůstane totiž u hlavní ideje udělat Ameriku zase velkou. To při tradičním antiamerickém afektu všelijakých Slovanů a vlastenců bude dost trapný výsledek jejich uctívání.

Velikost Ameriky má spočívat i v tom, že bude mocnou vojenskou silou, na což Trump hodlá vynaložit další peníze. Je to pochopitelné, ale je s tím spojena řada otázek.

Dostát oběma svým předvolebním slibům − posílení obrany a ochránit blahobyt bude ovšem pro prezidenta těžký závazek, píše Jonathan Marcus, dopisovatel BBC. Pokud chce Trump posílit obranný rozpočet o 54 miliard dolarů, aniž by došlo k deficitu, bude muset peníze někde najít. A povinné výdaje na sociální péči a na úroky z dluhů smetou ze stolu téměř 70 procent rozpočtu.

První zprávy říkají, že Agentura na ochranu životního prostředí čelí ostrým škrtům, ale celkový roční rozpočet instituce je jen něco málo přes 8 miliard, což je kapka v moři.

Ministerstvo zahraničí bylo také vybráno jako zdroj potřebných finančních prostředků a jeho 50 miliard ročně (včetně 22 miliard přímé podpory) z něj dělá tučnější cíl.

Lví podíl humanitární pomoci je určen k úsilí o obnovu Afghánistánu a léčení AIDS v subsaharské Africe, na což však bude těžké sáhnout. Také se sotva vezme vojenská podpora Izraele, která dosahuje 3,1 miliardy dolarů ročně.

Existuje důvod, proč Trumpova administrativa oznámila výši vojenského rozpočtu ještě předtím, než sdělila, kde peníze vezme. Utrácení je snadné, ořezávání těžké. Bílý dům zaslal rozpočtový plán na rok 2018 federálním úřadům v pondělí. Úřady pak plán přezkoumají a navrhnou změny ve škrtech jako přípravu na jednání s Kongresem. Republikány kontrolovaný Kongres musí schválit jakékoli federální výdaje. Trumpův plán bude ohledně domácích programů čelit odporu ze strany demokratů a některých republikánů.

Pokud jde o navýšení, některým lidem se to zdá málo. Odcházející Obamova administrativa chtěla také zvýšení výdajů na obranu v roce 2018 − o přibližně 35 miliard dolarů. Z tohoto hlediska je Trumpovo navýšení vlastně jen o 19 miliard.

Jedním z kritiků je senátor John McCain, který trvá na tom, že Trump nemá v plánu utratit dost.

„Se světem v ohni,“ uvedl McCain, „Amerika nemůže zajistit mír silou s výdajem jen o tři procenta více, než byl rozpočet prezidenta Obamy … Můžeme a musíme to udělat lépe.“

Sám by byl stoupencem 640 miliard na obranu v příštím roce, na rozdíl od Trumpových 603 miliard a nárůstu až na 800 miliard v roce 2022.

Jsou to obrovské údaje za zemi, jejíž rozpočet na obranu již převyšuje všechny své hlavní konkurenty. Je pravda, že USA zůstávají jediným celosvětovým vojenským hráčem.

Svět se samozřejmě mění − Čína a Rusko jsou asertivnější v oblastech, které považují za strategicky klíčové. Ale problémy, kterým čelí americká armáda, také pramení ze zásadních technologických změn a posunu v tom, co by se amerických ozbrojených složek mohlo očekávat.

Protipovstalecké války v Afghánistánu a Iráku, které dominovaly americkému vojenskému myšlení v uplynulém desetiletí, nejsou u konce. Ale tato vlna postupně slábne, i když se Trump chce v krátkodobém horizontu zaměřit na boj proti Islámskému státu.

Zdá se, že americká technologická dominance eroduje. Takzvaná vojenská revoluce osmdesátých a devadesátých let – chytré zbraně, přesně naváděné střely, bezpilotní systémy – byly založeny na desetiletích americké technologické převahy. Američtí experti se obávají pokroku Číny v umělé inteligenci.

Je tu ještě jeden aspekt, když se osekají některé výdaje na humanitární pomoc, také se tím naruší stabilita v tomto chaotické světě.

Jde tedy nejen o čísla, kolik peněz se přihodí na ozbrojené síly, ale také kam to bude a s jakým výsledkem.