Ilustrační foto FOTO: Kancelář ukrajinského prezidenta / se souhlasem
FOTO: Kancelář ukrajinského prezidenta / se souhlasem
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa navrhla Ukrajině, aby Spojené státy získaly 50 procent nerostných surovin a nalezišť vzácných zemin v zemi. Výměnou za to by byl Washington ochotný vyslat na Ukrajinu americké vojáky, aby dohlíželi na dodržování případné mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. S odkazem na čtyři americké představitele to v sobotu napsala americká televize NBC. Americký ministr obrany už dříve řekl, že „v rámci jakýchkoli bezpečnostních záruk nebudou na Ukrajině rozmístěny americké jednotky“.
Podle dvou úředníků, kteří mluvili s NBC, by díky dohodě měl Kyjev uhradit Spojeným státům miliardy dolarů za zbraně a podporu, které Ukrajině poskytly Spojené státy od začátku války v únoru 2022. Podle britského deníku Financial Times dohoda neobsahuje žádné návrhy na podobnou pomoc v budoucnu. „Když jsme se podívali na podrobnosti, nic tam (o budoucích bezpečnostních zárukách USA, pozn. red.) nebylo,“ popsal ukrajinský představitel.
Podle Spojených států by však pouhá přítomnost Američanů, kteří zajišťují ochranu nalezišť nerostných surovin, Moskvu dostatečně odradila.
Podle novináře amerického deníku The Washington Post Joshe Rogina měla Zelenskému dohodu představit americká velvyslankyně Bridget Brinková ještě před středeční schůzkou prezidenta s americkým ministrem financí Scottem Bessentem.
Během setkání s americkým viceprezidentem J. D. Vancem, zvláštním vyslancem Spojených států pro válku na Ukrajině Keithem Kelloggem a ministrem zahraničí Marcem Rubiem během Mnichovské bezpečnostní konference měl Zelenskyj odmítnout podpis dohody s tím, že neobsahuje žádné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Vysoký ukrajinský představitel řekl Financial Times, že Kyjev se „snaží vyjednat lepší dohodu“.
Osm zdrojů americké televize tvrdí, že Zelenskyj viděl dohodu poprvé ve středu, když mu ji předložil ministr financí Scott Bessent. Zelenskyj podle zdrojů NBC odmítl dokument podepsat s tím, že si jej musí prostudovat a poradit se o něm s dalšími představiteli země.
Bessent po jednání poznamenal, že návrh americko-ukrajinské dohody o nerostech vzácných zemin odráží prezidentův cíl, ale neposkytl podrobnosti o tom, co administrativa navrhla. „Domnívám se, že tento dokument je z pohledu prezidenta Trumpa důležitý pro co nejrychlejší vyřešení tohoto konfliktu,“ poznamenal. „Poskytneme záruky americké pomoci obyvatelům Ukrajiny. Věřím, že je to velmi silný signál Rusku o našich záměrech.“
Během pátečního vystoupení na bezpečnostní konferenci v Mnichově Zelenskyj řekl, že jeho právníci zváží dokument, který mu Bessent v Kyjevě předložil, s radami a některými změnami. Návrh označil za memorandum mezi USA a Ukrajinou, nikoli za bezpečnostní dohodu. Podle čtyř osob obeznámených s jednáním mezi USA a Ukrajinou chce Zelenskyj, aby byly americké a evropské bezpečnostní záruky přímo vázány na jakoukoli dohodu o zásobách nerostných surovin.
„Alespoň se necítíme jako hlupáci“
Americký prezident Donald Trump v posledních měsících několikrát vyjádřil zájem o uzavření dohody s Ukrajinou, která by USA poskytla významný přístup ke svým nerostům vzácných zemin.
V rozhovoru s televizí Fox News Trump zdůraznil, že pro Spojené státy je zásadní, aby se jim podpora Ukrajiny vrátila. „Dáme tam všechny ty peníze a já říkám, že je chci zpátky. A řekl jsem jim, že chci ekvivalent, třeba ve formě vzácných hornin v hodnotě 500 miliard dolarů,“ poznamenal. „A oni s tím v podstatě souhlasili, takže se alespoň necítíme jako hlupáci.“
Podle agentury Reuters je asi 20 procent ukrajinských nerostných zdrojů, včetně přibližně poloviny ložisek vzácných hornin, pod ruskou okupací. To potvrzují i zdroje televize NBC.
S myšlenkou nabídnout Spojeným státům rozsáhlá naleziště nerostů vzácných zemin, která ukrajinští představitelé označují za „klíčové zdroje“, a dalších důležitých nerostných surovin přišel Volodymyr Zelenskyj už na podzim loňského roku. Podle agentury Reuters byla taková dohoda součástí takzvaného plánu vítězství ukrajinského prezidenta, jehož cílem bylo zajistit Ukrajině co nejsilnější pozici pro jednání a přimět Moskvu zasednout k jednacímu stolu.
Žádní američtí vojáci na Ukrajině
Americký ministr obrany Pete Hegseth tento týden prohlásil, že „Spojené státy se nedomnívají, že členství Ukrajiny v NATO je reálným výsledkem vyjednávání“. Obnovení hranic Ukrajiny z roku 2014, respektive 1991, označil na americké letecké základně Ramstein v Německu za nerealistické.
„Aby bylo jasno, v rámci jakýchkoli bezpečnostních záruk nebudou na Ukrajině rozmístěny americké jednotky,“ dodal s tím, že na další vojáky NATO by se nevztahoval článek 5 Severoatlantické smlouvy.
Ve svém vystoupení na Mnichovské bezpečnostní konferenci se Zelenskyj vyslovil pro vytvoření společné evropské armády. „Opravdu si myslím, že nastal čas,“ poznamenal Zelenskyj s tím, že již není možné spoléhat na podporu USA, neboť prezident Donald Trump dal jasně najevo, že se v budoucnu zaměří na USA, a nikoli na Evropu.
Členství Ukrajiny v NATO by podle Zelenského mělo zůstat dál na stole. Jakýkoli posun směrem k míru na Ukrajině musí být spojen s poskytnutím bezpečnostních garancí. Zelenskyj nicméně nyní nevidí ochotu Ruska jednat o míru. Řekl také, že podle ukrajinských zpravodajských informací se Moskva chystá v létě vyslat do Běloruska vojáky. Není podle něj ale jasné, co s nimi zamýšlí. Mohl by následovat další útok na Ukrajinu. „Možná je to ale myšleno na vás,“ dodal směrem k evropským představitelům.
V Kyjevě i dalších evropských metropolích vyvolal obavy nedávný telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Dohodli se v něm, že se setkají, nejspíš v Saúdské Arábii, aby jednali o ukončení války na Ukrajině, kterou Rusko před třemi lety rozpoutalo rozsáhlou invazí. Kyjev i evropské státy se obávají, že se Moskva a Washington na míru na Ukrajině dohodnou bez jejich účasti. Podle evropských politiků by takový mír nebyl trvalý a hrál by do karet jen Rusku.
