
Americký prezident Donald Trump FOTO: Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.0
FOTO: Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.0

GLOSA / Stále o tom víme jen málo, ale současný americký prezident Donald Trump začal svou kariéru mírotvorce už v dávných osmdesátých letech. V časech, kdy v Bílém domě vládl Ronald Reagan, který nepochyboval o tom, že sovětsko-ruské impérium je „říše zla“, se ani ne čtyřicetiletý Donald snažil o definitivní ukončení studené války mezi svobodným Západem a totalitárním Východem. Jen pořád není jasné, na jaké straně pomyslné barikády tehdy vyjednával.
Psal se rok 1984, v Kremlu seděl Konstantin Ustinovič Černěnko jako generální tajemník Komunistické strany Sovětského svazu a symbol bolševické gerontokracie, zatímco Spojené státy vedl už třetím rokem dynamický „herec“ Ronald Reagan. Mladý americký podnikatel Donald Trump, který v Atlantic City právě otevřel Trump Plaza Hotel & Casino, začal veřejně prohlašovat, že jako nejdůležitější problém vidí jaderné odzbrojení a sám se prý o to postará, neboť má mimořádné politické a diplomatické vlohy.
Jen bych připomněl, že to bylo v osmdesátých letech, kdy sovětské tajné služby podporovaly všelijaké „užitečné idioty“, kteří volali po odzbrojení Západu, aby tak sovětsko-ruskému impériu umožnili rozšíření vlivu v Evropě a všude ve světě.
V roce 1985 obdržel americký kardiolog Bernard Lown, známý mírový aktivista litevského původu a odpůrce jaderného zbrojení, Nobelovu cenu míru, a to společně se sovětským kardiologem Jevgenijem Ivanovičem Čazovem, jinak též Hrdinou socialistické práce a nositelem Leninova řádu, pozdějším „perestrojkovým“ ministrem zdravotnictví SSSR. Proti udělení „nobelovky“ protestoval například německý spolkový kancléř Helmut Kohl. Čazov byl mimo jiné osobním lékařem kremelské věrchušky, včetně Michaila Gorbačova, nového generálního tajemníka.
V prosinci 1985 byli nobelisté Lown a Čazov přijati Gorbačovem v moskevském Kremlu. A jen o několik měsíců později, už v roce 1986, se přihodilo, že Donald Trump pozval čerstvého nobelistu Bernarda Lowna do svého newyorského mrakodrapu Trump Tower na oběd. Hovořili spolu o Gorbačovovi a jaderném odzbrojení.
Bernard Lown později vzpomínal, jak rozhovor s Donaldem Trumpem probíhal. Trump prý zcela vážně pravil, že zavolá svému příteli „Ronniemu“ čili prezidentu Reaganovi, aby ho jmenoval americkým velvyslancem v Sovětském svazu. Až bude v Moskvě, hned se setká s Gorbačovem a budou spolu jednat, přičemž „do hodiny bude studená válka u konce“.
Pravda je, že se Donald Trump v roce 1986 setkal v New Yorku s Jurijem Vladimirovičem Dubininem, sovětským velvyslancem při OSN – a brzy dostal pozvání k cestě do Sovětského svazu. Trump se tudíž nestal americkým ambasadorem v Moskvě, jenže do metropole sovětsko-ruského impéria stejně nakonec dorazil a v červenci 1987 jednal s Gorbačovem, oficiálně ovšem o výstavbě luxusních hotelů v Sovětském svazu.
Nyní už je všechno jasné… Jako kdysi Trump „do hodiny“ ukončil studenou válku mezi Východem a Západem, jistojistě stejným způsobem „do hodiny“ ukončí i válku Ruska proti Ukrajině… Akorát bychom si na rovinu měli říci, že to pro Evropu, Západ a celý svobodný svět bude temná hodina.