Evropa si klade otázky, co bude teď dál s takovými tématy, jako je další směřování NATO, jak je schopen se Trump vypořádat s konfliktem na Blízkém východě, co si vlastně myslí o jaderných zbraních a jejich případném použití.

Německý Der Spiegel se ptá na skutečné Trumpovy názory, pokud tedy nový prezident nějaké má, protože třeba Německa se to dotkne velmi. Činnost Američanů na Blízkém východě souvisí s migrační krizí. Vztah k Rusku se týká bezpečnosti zemí v Pobaltí, kde Němci převezmou vedení východního batalionu NATO a jejich letadla tam už hájí vzdušný prostor. „Opakovaně mluvil Trump pochvalně o ruském prezidentu Putinovi. Není jasné, zda by odmítnul potenciální hrozby Moskvy proti nějakému baltskému členu NATO. Pro bezpečnost Evropy je to ale ústřední téma.“

V létě se Trump vyjádřil, že pomoc Baltům by záležela na jejich finančních příspěvcích Alianci. To by ale bylo jasné porušení článku 5 Smlouvy o NATO, který má zajistit vzájemnou pomoc v případě ozbrojeného útoku.

Nevíme také, co si Trump myslí o jaderných zbraních. Hillary Clintová o něm řekla, že člověk, který se nechá vyvést z míry zprávou na Twitteru, nemůže být důvěryhodný, pokud jde o jaderné zbraně. V březnu třeba Trump tvrdil při debatě v televizi MSNBC, že když útočí Islámský stát na Blízkém východě a v Evropě, proč by se proti němu nemohly použít? „Nesmetával bych ze stolu žádné karty.“

Moderátor Chris Matthews se na něj nevěřícně díval a stále se z Trumpa pokoušel dostat jasnou odpověď, jestli to myslí vážně. Nepovedlo se, Trump stále opakoval, že by je použít nechtěl, ale že karty musí být na stole a tak dále. Přitom USA mají doktrínu, že nepoužijí jaderné zbraně proti státu, který je nemá. K tomu bychom mohli dodat, že na poměrně malém kousku světa by se asi taková odveta – či útok – daly těžko lokalizovat.

Ale dejme tomu, že se doktrína změní, ale pak by asi i britská a německá a řecká vláda rády tušily, co tedy platí .

Těžko se pak divit, že svět by chtěl vědět, na čem vlastně je.