Americký prezident Donald Trump při oznámení zavedení cel. FOTO: Bílý dům / se souhlasem
FOTO: Bílý dům / se souhlasem
Zavedení vysokého základního cla ve výši deseti procent a dodatečných sazeb pro jednotlivé země včetně amerických spojenců vyvolalo v americkém Kongresu odpor, a to i mezi republikány. Již před tím, než prezident Donald Trump ohlásil novou obchodní politiku, čtyři republikánští senátoři hlasovali pro rezoluci, která ruší stav nouze, jenž prezident využil pro uvalení cel na Kanadu. V obou komorách Kongresu teď vznikly návrhy zákonů, které by prezidentovu pravomoc v oblasti cel výrazně omezily. V Senátu je spolupředkladatel republikán Chuck Grassley a ve Sněmovně reprezemtamtů člen stejné strany Don Bacon.
Prezident Trump svá cla označil za reciproční či odvetná, což mu umožnilo využít pravomoc, již mu udělují zákony přijaté Kongresem. Z řad kritiků i v Republikánské straně zaznělo, že nové sazby nejsou odvetné, protože vysoce přesahují ty, které na americké zboží aplikují dotčené země. Někteří tak říkají, že je prezident takto označil právě jen proto, aby spadala do možností, které mu vymezují zákony. Nový zákon by ovšem tyto možnosti výrazně omezil.
Pravomoc danit má Kongres
Předkladatel zákona ve sněmovně a zástupce 2. okresu v Nebrasce Don Bacon v rozhovoru s Wolfem Blitzerem na CNN řekl, že ústava svěřuje určování výše daní Kongresu. To, že zákonodárci v minulosti tolik ze svých pravomocí postoupili exekutivě, považuje za chybu, kterou je potřeba napravit.
Jím navrhovaná legislativa by znamenala, že prezident by mohl cla uvalit jen na dobu 60 dní. Pokud by je v této lhůtě neschválil Kongres, tak by poté automaticky přestala platit. Již platná cla by také Kongres mohl rezolucí kdykoliv zrušit, a to i navzdory Bílému domu. V podstatě totožná ustanovení jsou i v senátním návrhu, který spolupředkládají zákonodárci z obou stran a svůj podpis už k němu připojilo sedm republikánských senátorů a senátorek. Bacon ve sněmovně zatím získal podpisy dvou republikánů a další zhruba tucet podle jeho slov tento krok zvažuje.
Trump hrozí vetem
Prezident ovšem už dopředu signalizuje, že pokud zákonodárci zákon přijmou, bude ho vetovat. V takovém případě by bylo v obou komorách Kongresu potřeba dvoutřetinové většiny k přehlasování Trumpova veta. Ve sněmovně by to například znamenalo, že pokud by pro hlasovali všichni demokratičtí členové této komory, potřebovali by přesvědčit 75 svých kolegů a kolegyň z Republikánské strany. V senátu by se ke 45 demokratů a dvěma nezávislým musela přidat dvacítka republikánů.
Senátor Rand Paul, který je možná nejviditelnějším kritikem Trumpovy administrativy ve věci cel, uznal, že „přehlasovat veto je velice těžké“. Dodal ale, že „to neznamená, že to je bitva, do které nemá cenu se pouštět“. Už pouhý fakt, že někteří republikáni o takovém zákoně uvažují a veřejně ho podporují, ukazuje na trhliny ve vztahu s prezidentem. Kongres se doposud Trumpovi v jeho druhém funkčním období v ničem nepostavil, a to ani v případech, kdy zadržoval vyplacení prostředků, které už legislativa schválila.
