Donald Trump FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Donald Trump v úterních prezidentských volbách neporazil jen demokratickou protikandidátku Kamalu Harrisovou. Porazil také systém, který se ho snažil přivést do vězení, píše server Politico. Připomíná, že Trump se stal prvním trestně stíhaným exprezidentem, kterého porota shledala vinným z falšování finančních záznamů; výše trestu má být oznámena 26. listopadu. Vítězství v prezidentských volbách ovšem podle Politico prakticky Trumpovi zajišťuje, že nikdy nebude čelit právní odpovědnosti za lavinu údajných prohřešků.
Trumpův návrat do Bílého domu zhatí roky práce zvláštního vyšetřovatele Jacka Smithe snažícího se usvědčit Trumpa z pokusu zvrátit výsledek prezidentských voleb z roku 2020 a z nelegálního přechovávání utajovaných dokumentů v jeho rezidenci na Floridě. Zastaví se rovněž stíhání, kterému Trump v souvislosti s volbami z roku 2020 čelí ve státu Georgia. Návrat do prezidentského úřadu Trumpovi zcela jistě umožní odložit i trest v jeho kauze týkající se falšování finančních záznamů v souvislosti s platbami pornoherečce Stephanii Cliffordové, známé také jako Stormy Daniels, za mlčenlivost před volbami z roku 2016.
Nově zvolený prezident je ve zkratce řečeno svým vlastním soudcem a porotcem ochráněným před trestněprávní odpovědností, která by mu hrozila bez právního silového pole Oválné pracovny.
Trump slibuje, že „během dvou vteřin“ ukončí funkční období speciálního vyšetřovatele Jacka Smitha, pokud ten do prezidentské inaugurace svůj post sám neopustí. Nový ministr spravedlnosti, kterého si Trump do své administrativy vybere, bude mít pravomoc formálně zrušit všechny federální žaloby namířené proti příštímu prezidentovi. Co Smith v následujících dvou a půl měsících, tedy do Trumpovy inaugurace, udělá, je ovšem nejasné.
Případ, v němž prokurátoři viní Trumpa, že si ve svém resortu Mar-a-Lago ponechal utajované dokumenty a bránil úřadům v tom, aby je získaly, se protahuje. Zvláštní vyšetřovatel Smith se v červenci odvolal proti verdiktu floridské soudkyně, která odmítla obžalobu proti Trumpovi ohledně nakládání s dokumenty. Podle serveru Politico je nepravděpodobné, že odvolání se někam posune dříve, než se Trump znovu ujme prezidentského postu.
K nejchaotičtějším případům týkajícím se Trumpa patří obvinění z ovlivňování výsledků voleb před čtyřmi lety ve státě Georgia. Věc se zkomplikovala kvůli údajnému střetu zájmu prokurátorky Fani Willisové a odvolací soud přípravu procesu pozastavil. I kdyby proces začal, bude Trump usilovat o zrušení obžaloby nebo o odklad věci po dobu jeho prezidentského mandátu. Bude pro to mít silný argument: dlouhodobě se předpokládá, že americké prezidenty po dobu jejich působení v úřadu před soudním stíháním chrání široce pojatá imunita.
Mnoho právních expertů se odvolává na zásadu, že celoamerické zájmy mají přednost před zájmy jednotlivých amerických států. Domnívají se proto, že soudy nikdy nedovolí, aby prokurátor na úrovni státu vznesl obžalobu proti úřadujícímu prezidentovi.
Na 26. listopadu soudce Juan Merchan stanovil určení výše trestu pro Trumpa, kterého v květnu porota shledala vinným ve všech 34 bodech obžaloby z falšování finančních záznamů v souvislosti s platbami pornoherečce Cliffordové za mlčenlivost před volbami z roku 2016. Ale Trumpovi právníci, kterým se už dvakrát oznámení výše trestu podařilo odložit, budou určitě bojovat proti tomu, aby jejich klient uprostřed období mezi zvolením a nástupem do prezidentského úřadu musel do soudní síně.
Pokud se soudce Merchan rozhodne držet termínu, bude stát před bezprecedentním úkolem rozhodnout, zda uložit trest vězení v dálce až čtyř let odsouzenému, který se v lednu nastěhuje do Bílého domu. Pokud pošle Trumpa do vězení, ten by téměř jistě výkon trestu nastoupil až poté, co v roce 2029 odejde z prezidentského úřadu. A pokud se Merchan rozhodne pro domácí vězení nebo pro veřejně prospěšné práce, usilovali by Trumpovi právníci pravděpodobně také o odklad.
