Donald Trump FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
S nástupem Donalda Trumpa k moci ve Spojených státech zintenzivnila Ukrajina snahu získat přístup ke zmrazeným ruským aktivům, z nichž by mohla financovat dodávky zbraní. S odkazem na zdroje z řad úředníků to napsal americký deník The Washington Post. Kyjev doufá, že získá podporu nového amerického prezidenta a přesvědčí Evropu, aby v této otázce upustila od současného odporu. Ukrajinská strana očekává, že tento alternativní zdroj financování přitáhne pozornost Trumpovy administrativy vzhledem k její snaze omezit zahraniční pomoc.
Bez široké podpory Evropské unie zůstává realizace této iniciativy nepravděpodobná, dodal americký deník. Země jako Německo a Francie jsou kategoricky proti konfiskaci majetku, protože se obávají podkopání důvěry ve své finanční systémy. Někteří evropští představitelé ale nevylučují, že se jejich postoj může změnit v případě obtíží při hledání nových zdrojů financování Ukrajiny nebo pokud se ruská aktiva stanou předmětem jednání o ukončení války.
V rámci snah o nátlak na Moskvu jsou v této věci aktivní zejména ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho nejbližší okolí. Ukrajinští představitelé přiznávají, že nemají přesnou představu o postoji nové americké administrativy k tomuto tématu, ale připomínají, že někteří členové Bidenova týmu takové opatření podporovali. Někteří evropští představitelé, včetně vysoké představitelky pro zahraniční politiku sedmadvacítky Kaji Kallasové, tento krok také podporují, ale klíčovým faktorem zůstává Trumpův postoj.
„Trump má možnost změnit názor skeptičtějších zemí,“ řekla The Washington Post zástupkyně vedoucího prezidentské administrativy Ukrajiny Irina Mudra. Podle ní Ukrajina potřebuje Trumpovu pomoc při přesvědčování partnerů, že převod ruských aktiv je důležitým nástrojem pro ukončení války. „Pevně věříme, že právě prezident Trump může být tím, kdo přinese změnu,“ dodala.
Někteří ukrajinští představitelé spojují naděje na úspěch s Trumpovým „tvrdým přístupem“ v mezinárodní politice. „Pro člověka, který chtěl koupit celé Grónsko, by to neměl být problém,“ dodal jeden z ukrajinských představitelů pod podmínkou anonymity.
Jacob Kirkegaard, vedoucí výzkumný pracovník Petersonova institutu mezinárodní ekonomie, popsal, že ukrajinští představitelé se snažili Trumpa zaujmout nabídkou, že zmrazená ruská aktiva využijí k nákupu amerických zbraní. „Jedná se o přímou výměnu: služba za službu. Ukrajinci chtějí, aby Trump tento argument použil proti Evropanům: ‚Pokud chcete, abych pokračoval v dodávkách zbraní na Ukrajinu, udělejme to na úkor ruských peněz.‘“
Už dříve ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s podcasterem Lexem Friedmanem přiznal, že apeloval na Trumpa ohledně konfiskace ruských aktiv, která by Ukrajina mohla nasměrovat na nákup zbraní ve Spojených státech. Z rozhovoru není jasné, zda tato jednání probíhala přímo, nebo přes prostředníky. „Nežádáme Spojené státy o žádné dary. Je to výhodné pro americký průmysl. Budeme investovat peníze. Ruské peníze, ne ukrajinské a ne evropské,“ vysvětlil Zelenskyj.
Po zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu zmrazily země Evropské unie a G7 přibližně 300 miliard eur ruských devizových rezerv, z nichž více než 200 miliard je v Evropské unii. Na pomoc Kyjevu byl zatím použit pouze zisk z těchto prostředků. Agentura Bloomberg odhaduje příjem ze zmrazených ruských aktiv na 3 až 5 miliard eur ročně.
Dříve země G7 jednaly o možnosti poskytnout Ukrajině půjčku ve výši 50 miliard eur se splácením na úkor příjmů z ruských aktiv. Předpokládalo se, že Spojené státy a EU převezmou po 20 miliardách a zbylých 10 miliard si rozdělí Velká Británie, Japonsko a Kanada. Washington však trval na zárukách, že ruská aktiva zůstanou v EU dlouhodobě zmrazena.
