V posledním týdnu Donald Trump (pravicová Republikánská strana) rozjel svou zahraniční politiku. Ústy svého mluvčího oznámil světu, že očekává návrat okupovaného Krymu a autonomního přístavu Sevastopol Ukrajině i uklidnění na východní Ukrajině, osobně na twitteru obvinil svého předchůdce Baracka Obamu (levicová Demokratická strana), že okupaci Krymu ruskou armádou svým měkkým přístupem umožnil, následně varoval Írán před dokončením jaderné bomby, podpořil jakékoli mírové řešení sporu mezi Izraelem a palestinskými Araby a skrze svého viceprezidenta i svého ministra obrany podpořil Severoatlantickou alianci, avšak zároveň varoval ostatní členy aliance před nedodržováním domluvených závazků (finančních, popřípadě i dalších).

V mnoha médiích po světě se objevil údiv nad údajnou změnou Trumpových názorů vůči současnému Rusku. Podle nich Trump během předvolební kampaně současnou ruskou vládu podporoval. Není to pravda. Deníky FORUM 24 a Svobodné fórum upozorňovaly už před Trumpovým nástupem a dokonce i před jeho zvolením, že Trump podle svých slov nevěří Putinovi. Jako důkaz snahy o spolupráci z ruské strany požadoval již tehdy vydání před americké soudy zrádce amerických tajných služeb Edwarda Snowdena, který utekl nejprve do Čínské lidové republiky a následně právě do Ruské federace.

Zároveň jsme vám již tehdy předložili Trumpova slova pro NBC News i další média, kdy se podivoval, proč proti vpádu ruské armády na Krym nezasáhli bohatí evropští členové Severoatlantické aliance, jako je Spolková republika Německo a další státy (resp. vlády). Přesto řada komentátorů tvrdila, že nový americký prezident nevnímá Putinovu vládu jako nebezpečí.

Ve skutečnosti chce Trump s ruskou vládou spolupracovat pouze v boji proti teroristickým skupinám hlásícím se k nebezpečnému výkladu islámu (nejčastěji se ve svých projevech zaměřuje na organizaci Islámský stát) a ať už z jakéhokoli důvodu nechce zasahovat do ruských bojů v Sýrii (proti civilistům a teroristům). Ruská vláda podporovala americkou armádu ve válce proti terorismu vyhlášené Georgem W. Bushem (pravicová Republikánská strana) již v prvních letech vlády tohoto amerického prezidenta, dokud nedošlo k rozepři kvůli ruskému bombardování civilistů v Gruzii (zdánlivě v souvislosti s válkou v Jižní Osetii).

Současný Trumpův požadavek na vrácení Krymu Ukrajině však ruská vláda odmítla. Trumpův mluvčí konkrétně uvedl, že americký prezident očekává zmírnění napětí na Ukrajině a návrat Krymu do ukrajinské správy. V posledních dnech se na veřejnosti objevil také údajný plán na dlouhodobý pronájem Krymu Ruské federaci sestavený ukrajinským opozičním poslancem a dvěma Trumpovými poradci. Ruský ministr zahraničí i Putinův mluvčí však takový plán i někdejší účast na jeho přípravách odmítli.

K největšímu problému ve vztazích mezi Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem se však schyluje v souvislosti s postupem vůči diktátorskému režimu v Íránu. Trump dal totiž v souvislosti s návštěvou izraelského premiéra v Bílém domě opět najevo, že Íránu neumožní sestavení jaderné bomby. Íránský režim hlásící se k nebezpečnému výkladu ší’itského islámu je však spojencem jednak syrského diktátora (ze socialistické panarabské strany) a jednak právě ruského prezidenta. Je to takový pěkný trojlístek. Ruská federace dokonce dodala Íránu moderní systém protiletadlové obrany, což do budoucna výrazně stíží případný útok na íránský jaderný program, zvláště pokud se politici budou chtít vyhnout civilním obětem.

Další vývoj vztahů mezi Trumpem a Putinem tedy bude zajímavý, nikoli však zcela nepředvídatelný, jak tvrdí některá média.