KOMENTÁŘ / Donald Trump exekutivním nařízením zrušil automatické udělování občanství lidem narozeným na území Spojených států. To přitom vychází ze 14. dodatku americké ústavy. Jeho výklad v Trumpově nařízení odporuje precedentu z roku 1898. Proto teď toto nařízení soudně napadlo 22 států, v nichž vládnou demokraté. Je zřejmé, že ať už soud v první instanci dopadne jakkoliv, případ doputuje až k Nejvyššímu soudu. Pro ten to bude zajímavý test věrnosti Trumpovi.

Čtrnáctý dodatek byl přijat po občanské válce, aby bylo možné udělit občanství všem osvobozeným otrokům. Předtím podle precedentního rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 1857 nebyli černoši občany, a to dokonce ani ti tzv. svobodní, kteří nebyli otroky. V roce 1898 potom Nejvyšší soud rozhodl, že se dodatek vztahuje i na děti narozené v USA rodičům, kteří sami občany Spojených států nebyli.

Řetězová migrace

Trump tento institut kritizoval dlouhodobě. Vede podle něj k porodní turistice a tzv. řetězové migraci. To znamená, že pokud se nelegálním imigrantům v USA narodí dítě, které dostane občanství, vede to pak k tomu, že s ním v zemi zůstanou i rodiče, které je pak těžké deportovat.

Dále čtěte

Štvou vás reklamy na webu FORUM 24? Tak pojďte číst bez nich!

Milí čtenáři, jak víte, deník FORUM 24 je nezávislý web, který si na sebe musí vydělat, protože jej nesponzoruje žádný…

Jeho zmocněnec pro otázku imigrace a deportací přitom vyzval ty americké občany, jejichž příbuzní jsou v zemi nelegálně, aby odešli ze země dobrovolně s nimi, pokud s nimi chtějí zůstat. Trumpovo nařízení má za cíl odradit ty, kteří by se chtěli deportaci vyhnout právě tím, že se jim v USA narodí dítě.

Nařízení není víc než ústava

Prezidentovo nařízení se jistě bude mnoha lidem líbit. I když počet zadržených na jižní hranici v prosinci 2024 klesl na nejnižší míru od srpna 2020, tedy dobu covidu, mnoho Američanů má pořád pocit, že tam probíhá akutní krize. Navíc minimálně deportace těch, kteří se dopustili v USA trestných činů, je u voličů logicky oblíbená.

Nicméně na rozdíl od deportací těchto lidí, nebo třeba i vyhlášení výjimečného stavu na jižní hranici není zrušení práva na udělení občanství v prezidentově pravomoci. Exekutiva si nemůže svévolně vykládat ústavu v rozporu s tím, jak ji vyložila moc soudní, v tomto případě Nejvyšší soud.

Zkouška nejvyššího soudu

Žaloby ze strany demokraty vedených států jsou tedy zcela namístě. Budou o nich nejdřív rozhodovat federální soudy v Bostonu a Seattlu. U nich lze čekat, že rozhodnou ve prospěch žalující strany. Zároveň je ale jisté, že se Trumpova administrativa odvolá a případ doputuje až k Nejvyššímu soudu.

V tom mají většinu konzervativci, kteří se hlásí k právní doktríně originalismu. Ta ve zkratce tvrdí, že ústavu je třeba číst doslovně a v kontextu záměru jejich tvůrců, a nikoliv ji a záměry ústavodárců interpretovat aktuálním ohledem a hodnotami. Právě tato doktrína stála za zrušením rozhodnutí Roe vs. Wade, které garantovalo právo na potrat.

Spor se povede o interpretaci slov „podléhající jejich (Spojených států) jurisdikci“. Ta soud v roce 1898 v precedentním rozhodnutí US vs. Wong Kim Ark vyložil tak, že se vztahuje i na děti rodičů s cizím občanstvím. Soud by to mohl odmítnout s tím, že se to vztahuje jen na rodiče, kteří jsou v zemi legálně. Takový závěr není sám o sobě nepřípustný, ale vkládá do textu ústavy i do předchozího rozhodnutí soudu něco, co tam není.

Trump si věří

Prezident ale zjevně věří, že Nejvyšší soud, do nějž jmenoval tři z devíti soudců, se přikloní na jeho stranu. To vyloučené samozřejmě není. Konzervativní soudci by tím ale ukázali, že jejich hlavním účelem právní doktríny originalismu bylo zbavit se práva na potrat.

Není to ovšem nepředstavitelné. Nejvyšší soud v minulém roce prezidentovi přiznal poměrně širokou imunitu. Toto rozhodnutí naprosto evidentně jde jak proti textu ústavy, tak proti záměru jejích tvůrců. Ústavodárné shromáždění se naopak do té míry obávalo, aby se z prezidenta nestal volený král stojící mimo právo, že původně šéfa exekutivy ani nechtělo vytvořit.