Karikatura s tématem amerických voleb z roku 1899. FOTO: Wikimedia Commons / Public Domain
FOTO: Wikimedia Commons / Public Domain
Spojené státy mají velmi důkladný systém zabezpečení voleb jako takových včetně korespondenční volby, které se tam říká „absentee ballots“. Profesor informatiky Steven M. Bellovin ve svém článku na stránkách Columbia University vysvětluje, proč používaný systém považuje za velmi spolehlivý.
Podle profesora Bellovina se bezpečnost voleb podobá požadavkům na bezpečnost v jiných situacích. Bezpečnost nebo nejistota nevyplývají z jednoho faktoru, ale ze vzájemného působení mnoha faktorů.
Bellovin pak vysvětluje, jak se to týká korespondenční volby. První vrstvou ochrany je, že hlasovací lístky jsou zasílány pouze registrovaným voličům. „I když se kontroly při registraci liší podle jurisdikce, volební úředníci přinejmenším ověřují, zda volič bydlí v jejich jurisdikci. Toto ověření zajišťuje, že volit mohou pouze oprávněné osoby.“
Aby byla zajištěna tajnost, jsou volební lístky zasílány zpět ve vložených obálkách, což je druhým stupněm ochrany. Přiloženy jsou ověřovací údaje včetně podpisu a pořadového čísla nebo čárového kódu.
„To je klíčové, sériová čísla se porovnávají s těmi, která byla zaslána voličům, což znemožňuje, aby někdo jednoduše vytiskl hromadu prázdných hlasovacích lístků a odeslal je. Stejně tak je podpis voliče porovnáván s registrační databází, což je ochrana proti podvodníkům, kteří používají platné hlasovací lístky,“ píše profesor.
Od hlasovacího lístku se oddělí ověřovací údaje a zůstane samotný anonymní hlasovací lístek. Tím je chráněna tajnost korespondenčních hlasovacích lístků stejně jako při osobním hlasování. Často je vyžadována přítomnost jak demokratických, tak republikánských volebních činovníků při každé manipulaci s vyplněnými hlasovacími lístky. To je ochrana před nějakou stranickou manipulací s lístky.
„Krom toho existují ještě další bezpečnostní prvky, které mají chránit voliče před systémovými chybami. Na mnoha místech, včetně New Yorku, je zavedeno sledování volebních lístků: kdy byly odeslány, kdy se vrátily a, což je rozhodující, zda byly z nějakého důvodu odmítnuty jako neplatné. V takovém případě (v závislosti na jurisdikci) mohou voliči chybu ‚napravit‘,“ píše Steven M. Bellovin.
Profesor Bellovin říká, že pokud jde o další přidané prvky na zajištění bezpečnosti utajení, je třeba si uvědomit, že ještě „silnější“ systém by mohl znamenat pro voliče komplikaci.
Jedním z příkladů je požadavek na přítomnost svědka nebo notáře. Jeho zastánci tvrdí, že jde o obranu proti padělaným lístkům nebo lístkům vyplněným pod nátlakem. Nejvyšší soud nedávno povolil Jižní Karolíně, aby jej prosazovala, ale jiné státy, například Rhode Island, od podobných opatření upustily, protože poškozují volební účast.
Ve Spojených státech probíhá již několik let debata o spolehlivosti korespondenční volby. Ta byla zavedena už v době americké občanské války kvůli možnosti zajistit možnost volit pro vojáky. Donald Trump, poražený kandidát v posledních prezidentských volbách, spolehlivost tohoto způsobu odevzdávání hlasů mnohokrát napadl. Všechny studie o podvodech při hlasování v USA ale ukazují, že podvody při distančním hlasování jsou mizivé, téměř neexistují.
„Další studie dospěly k závěru, že příliš přísné požadavky zbavují značný počet voličů volebního práva a že zbavení volebního práva se neúměrně dotýká historicky znevýhodněných skupin,“ dodává na závěr profesor Columbia University Steven M. Bellovin.
