![](https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/fly-images/93429/jakubcerny-100x100-c.png)
Zatímco vláda Baracka Obamy byla velmi vstřícná k vládě Vladimira Putina, s příchodem Donalda Trumpa nastanou ruské exekutivě horší časy.
Prezident Obama (levicová Demokratická strana) především ustoupil ruské putinovsko‑medveděvovské garnituře, když zastavil vývoj a výstavbu systému obrany proti balistickým střelám v Evropě, jehož součástí měl být i radar v Brdech. Vzhledem k tomu, že ruská vláda tvrdila, že je systém namířen proti Ruské federaci, nabídl Obamův předchůdce George W. Bush (pravicová Republikánská strana, stejně jako Donald Trump) ruské straně v plánovaných amerických zařízeních v Polsku a České republice trvalou inspekci.
Takový systém by však byl proti ruskému útoku podle odborníků absolutně neúčinný a navíc se jednalo o systém obranný, takže by mohl být smysluplně použit jen v případě, že by na nás protistrana zaútočila. Je tedy naprosto zjevné, že měl být vybudován kvůli hrozbě z Íránu, kde vládne diktátorský režim hlásící se k nebezpečnému výkladu islámu, který navíc v současnosti díky zrušeným sankcím může pokračovat ve vývoji jaderných zbraní (a balistické střely vyvíjí už dávno).
Dále by „radar v Brdech“ mohl být použit i v případě, že by se teroristům z Talibanu a jeho spojeneckých organizací podařilo získat zbraně z pákistánského jaderného arzenálu. V neposlední řadě by byl pojistkou proti vydírání ze strany severokorejského komunistického diktátora Kima Čong-una, který vyvíjí jaderné ponorky, a nikdy nevíme, kdo další se stane majitelem jaderných zbraní, zvlášť když hrozí po zrušení sankcí vůči Íránu vypuknutí jaderného soutěžení na Blízkém a Středním východě.
Vzhledem k tomu, že Donald Trump problém s íránskými diktátory vnímá, plánuje výstavbu tohoto nesmyslně pozastaveného projektu obrany proti balistickým střelám. Alespoň to pro Českou televizi uvedl významný člen Trumpova týmu a bývalý starosta New Yorku Rudy Giuliani, kterého Trump zmiňoval i při povolební „děkovačce“ a který by se podle NBC News mohl stát v jeho administrativě ministrem spravedlnosti.
Můžeme se tedy těšit na radarovou základnu v brdských lesích, která ochrání většinu Evropy před balistickými střelami s jadernými hlavicemi třeba z Íránu. Rusové by se neměli zajímat o to, jak zabránit obraně Evropy, nýbrž o to, jak si zajistit obranu vlastní.
Donald Trump si v debatě v rámci primárek Republikánské strany na CNN postěžoval, že prezident Putin nemá respekt před Barackem Obamou. Zároveň ujišťoval veřejnost, že on bude s panem Putinem dobře vycházet, což předpokládá vzájemný respekt. Taková strategie se nám nemusí líbit, určitě ji však nelze označit za nadbíhání Putinovi.
Některá média také informovala o obavách aliančních spojenců, co pro NATO přijde s Donaldem Trumpem. Jenže Trump jen řekl nahlas to, co si řada republikánů jistě myslí a občas prohodí. Evropská unie je asi tak stejně bohatá jako Spojené státy a většina států EU je v Severoatlantické alianci, ale přesto je Evropa v obraně černým pasažérem.
K situaci na Ukrajině Donald Trump pro NBC News a pro další média opakovaně uvedl, že se diví, kde je Německo a kde jsou další vůdci Evropy a proč mají Ukrajinu řešit právě Spojené státy. Na jednu stranu by odpověď panu Trumpovi zněla, že tlačit na osvobození okupovaného Krymu a přístavu Sevastopol může jedině jiná jaderná velmoc. Nebo musí Spojené státy alespoň garantovat, že se v případě nutnosti připojí. Trump by měl vidět, že ústupky současné ruské vládě vedou jen ke zvyšování její chuti pokračovat v agresivních výbojích.
Pokud však jde o boje na východní Ukrajině, ale také o dostatečnou výzbroj pro tamní armádu nebo o pořádná společná cvičení aliančních armád v blízkosti ukrajinsko‑ruské hranice, vyžadujme společně s Donaldem Trumpem odpověď na otázku, kde jsou Němci, Francouzi či Britové. Trump silně podporuje Ukrajinu, jak sám uvedl, jen nechce nic platit.
Donald Trump navíc vyslovil podporu Severoatlantické alianci. Pouze řekl, že ho nebaví být proti Ruské federaci, a postěžoval si, proč musí být Američané všude v první linii. V první televizní prezidentské debatě zdůraznil, kolik to všechno Spojené státy stojí.
Trump a Putin se možná budou pragmaticky respektovat, oba však mají rozdílné cíle. Cílem Vladimira Putina je slabá Severoatlantická aliance a logicky silná ruská vláda. O ruský lid mu ani tak moc nejde, jinak by nezaváděl plošné sankce (tedy sankce dopadající na všechny Rusy, zejména pak logicky na ty nejchudší) vůči zejména evropským zemědělcům, které výrazně prodražily potraviny na ruském trhu. Cílem Donalda Trumpa je naopak silná Severoatlantická aliance, přinejmenším pokud jde o výdaje na obranu u jejích současných členů.
Nově zvolený americký prezident je navíc silným odpůrcem íránského i čínského režimu, což jsou Putinovi spojenci. V případě Čínské lidové republiky možná jen na oko nebo z rozumu, ale mezi Ruskou federací a Íránem jsou vztahy hlubší. Ruská vláda dokonce nedávno Íránu dodala protiletadlovou obranu.
Donald Trump chce dokonce znovu zavést sankce vůči Íránu a Číně chce odpovědět na rukavici hozenou do ringu v měnové válce. Nechme stranou, že takový postup není ekonomicky rozumný.
Pro NBC News Trump ocenil boje ruské armády proti Islámskému státu v Sýrii. Nevšiml si, že ruskou armádu spíše zajímá boj na straně diktátora Bašára Asada proti syrské opozici (ať už si o ní myslíme cokoli), včetně útoků na civilisty. Když se ho moderátor diskuze zeptal, proč věří Putinovi, vysvětlil, že mu nevěří, ale jde mu o to, aby Spojené státy nezabředly v syrském konfliktu. Chce také ekonomicky podpořit bezletovou zónu v Sýrii, což by se Putinovi bezesporu nelíbilo.
Láska mezi Putinem a Trumpem se však teprve ukáže. Donald Trump označil při diskuzi v rámci republikánských primárek na Fox News za špióna bývalého zaměstnance úřadu NSA Edwarda Snowdena. Ten zveřejnil obrovské množství tajných materiálů a podle některých bývalých významných činitelů tajných služeb nese spoluvinu za teroristické útoky v Paříži v listopadu 2015. Snowden sice původně utekl do Číny (pro kterou tehdy možná prováděl špionáž), nakonec však získal politickou ochranu právě pod křídly Vladimira Putina.
Donald Trump se nechal slyšet, že pokud Rusové respektují Spojené státy, Snowdena okamžitě vydají.