Americký prezident Donald Trump FOTO: Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.0
FOTO: Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.0
Poklesu akcií hlavních amerických zbrojních firem oproti masivnímu posilování jejich evropských protějšků od nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa do funkce si všímá nejen americký tisk. Podle komentátorů za to může snaha škrtat vládní výdaje v oblasti zbrojení, ale zejména nevypočitatelnost Trumpovy zahraniční politiky, která pro potenciální světové klienty významně snížila atraktivitu amerických výrobků. Americké zbraně prý už neskýtají záruku bezpečí, a navíc jich USA nevyrábějí dost, aby dokázaly pokrýt aktuální evropské potřeby.
Hlavní americké zbrojní společnosti ztrácejí v závodech na globálních trzích poté, co Donald Trump vyzval Evropu, aby vynakládala více prostředků na svou vlastní bezpečnost, a také se zavázal snížit rozpočet Pentagonu, píše anglický deník The Financial Times.
Jak uvedl, akcie šesti největších amerických zbrojařů poklesly od Trumpova nedávného nástupu k moci v průměru o čtyři procenta, zatímco hlavní evropské zbrojařské společnosti, v čele s německým koncernem Rheinmetall, posílily za stejné období o téměř 40 procent.
Podle komentátorů magazínu The Foreign Policy americký prezident zabíjí americký obranný průmysl, a to nejen tím, že do něj plánuje nalít méně peněz z federálního rozpočtu. To hlavní, co tvořilo přidanou hodnotu amerických zbraní, bylo totiž očekávání bezpečnostních záruk, jež nákup amerických letounů, protileteckých systémů nebo tanků u zahraničních klientů provázelo.
Trump nyní dal najevo, že velmi významně stojí o přátelství se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Zároveň se nehodlá nadále významně podílet na zajišťování bezpečnosti v Evropě, tím méně poskytovat bezpečnostní záruky Ukrajině, jejíž bezpečnost má prý zajistit právě Evropa.
„Bezpečnostní záruky Washingtonu, které jsou základem jeho vývozu zbraní, se staly bezcennými,“ píše zmíněný komentář. Právě ty přitom v minulosti měly tvořit ono „neporazitelné sladidlo“, které Washington historicky používal pro uzavření většiny svých smluv o zbraňových dodávkách. „Mnoho zemí, včetně značného množství těch evropských, nakupovalo americké zbraně přesně proto, že spolu s nimi přicházely americké bezpečnostní garance,“ píše magazín s tím, že právě ty tvořily samotné jádro podobných smluv, ale to již nyní neplatí.
Nákupy amerických zbraní ve chvíli, kdy Trump otevřeně podporuje Rusko a prezidenta Vladimira Putina, nemohou nyní zajistit, že povedou k benevolenci a ochranným zárukám ze strany USA, píše list. Taková nejistota je zvláště problematická i z toho důvodu, že řada extrémně nákladných amerických zbraňových systémů vyžaduje pravidelné aktualizace svého softwaru. V situaci, kdy si jejich kupec nemůže být jistý budoucí americkou podporou pro zakoupený výrobek, tak logicky klesá jejich atraktivita.
Podle bruselského think-tanku Bruegel navíc američtí výrobci stále nejsou schopni dodávat své sice potřebné, zároveň však velmi nákladné zbraně v dostatečném množství. To se týká mj. munice, raket pro protivzdušné systémy Patriot, letounů F-35, které jsou rovněž dodávány se zpožděním, a také tanků Abrams, jichž se v USA aktuálně vyrobí jen asi 60-120 ročně.
Evropa navíc využívala nákupy amerických zbraní jako prostředek k odvrácení hrozby cel ze strany USA, jejichž uvalení na EU Trump rovněž oznámil. „EU se nemůže spoléhat na nákupy zbraní jako na vyjednávací nástroj s nastupující americkou administrativou pro získání výhodné dohody o clech,“ uvádějí autoři analýzy. „Americká produkce je nedostatečná pro smysluplné nákupy, neřkuli pro jejich navýšení,“ dodávají s tím, že Evropa se nyní bude muset zcela určitě opřít také o jiné, zejména o své vlastní výrobce.
