
Americký prezident Donald Trump FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia

KOMENTÁŘ / Donald Trump šokoval svět takzvanými recipročními cly. Skutečná cla nejsou vysoká, takže ani ekonomická komunita nečekala nějaký drastický otřes. Ten ale přišel. Trump totiž vytasil tabulku, kde se údajnými cly proti americkému zboží rozumí podíl obchodního deficitu USA k dovozu dané země do USA. Navíc země, ke kterým má USA jen drobný obchodní deficit a číslo by vyšlo pod 10 procent, „vyfasovaly“ desetiprocentní celní sazbu. Stejně jako země, se kterými mají Spojené státy obchodní přebytek. Paradoxně země, které ve skutečnosti zatěžují americké dovozy skutečnými cly, často vyšly z výpočtů lépe než ty s minimálními překážkami.
Máte pocit, že toto stanovení recipročních cel je úplná pitomost vymykající se zdravému rozumu? Máte samozřejmě pravdu. Zdravý rozum však zjevně do výbavy současné americké administrativy nepatří. Reálný dopad uvalených cel je drastický a výrazně promění dodavatelské řetězce napříč světem. Všichni zchudneme, ale nejvíce to odnesou Spojené státy.
I američtí výrobci potřebují pro své výrobky mnohé komponenty dovážet. Poučka, že cla pomáhají domácím výrobcům, není zdaleka univerzální a v globálním světě dost dobře neplatí. Nezdá se, že by se americká administrativa zdržovala nějakými dopadovými studiemi zavádění těchto cel. Finanční trhy mají jasno a zamířily prudce dolů. Spojené státy pravděpodobně zamíří ke stagflaci, velice nepříjemné kombinaci nulového až záporného hospodářského růstu a vysoké inflace.
Bláznivá teorie soběstačnosti
Trumpova administrativa možná byla před takovými následky varována, ale zjevně je nepovažuje za vhodné zřetele. Důležitější je pro ni sen navrátit výrobu téměř všeho do Spojených států. Jenomže ani v USA nepostavíte továrnu za den. K nahrazení dovozů domácí produkcí nemají kapacitu, chybí pracovní síly s odpovídající kvalifikací a deportace skutečných či domnělých nelegálních migrantů nabídku pracovní síly rozhodně nezvyšují.
Samotný cíl je ve skutečnosti stejně bláznivý jako ta tabulka s údajnými recipročními cly. Teoriemi soběstačnosti se zabývala nacistická třetí říše i Sovětský svaz, z podstaty ekonomie však nikdy nemůže fungovat. Je-li důvodem dovozu jakéhokoliv zboží vyšší efektivita v exportující zemi, pak nahrazení tohoto dovozu domácí produkcí nevyhnutelně vede ke snížení potenciálu ekonomiky a poklesu životní úrovně.
Na rozsah Trumpových opatření neexistuje v hospodářských dějinách žádný precedens. Substituce dovozů domácí produkcí je otázkou nemálo let, zatímco dopad cel do cenové hladiny otázkou týdnů a měsíců. Běžný Američan začne inflaci vnímat velice brzy. Zároveň se americkým domácnostem vypařují úspory, které na rozdíl od Evropanů ve velké míře ukládají do dnes padajících finančních trhů. Výsledkem této toxické kombinace bude prudké omezení spotřeby domácností a propad americké ekonomiky do recese.
Recese ekonomiky a vysoká inflace snižují investiční atraktivitu Spojených států, nepomáhá ani nepředvídatelnost Trumpovy administrativy. Trumpova cla nezůstanou bez odpovědi, která ještě není známá. Vyrábět ve Spojených státech, ale jen pro Spojené státy, je výrazně méně atraktivní, než pokud je pobočka ve Spojených státech součástí ucelené podnikatelské strategie k obsluze vícero zahraničních trhů. Za těchto podmínek Trumpovo volání k přesunu výroby do Spojených států vyslyší mnohem méně firem, než by Trump potřeboval.
Amerika znovu velká? Možná, ale lidem se povede hůř
Pokud Trump Američanům ve volební kampani sliboval, že udělá Ameriku znovu velkou, pasáž o krvi, potu a slzách spojenou s důsledky celní politiky poněkud přeskakoval. Američané určitě od nástupu Donalda Trumpa nečekali, že se jim povede hůře. Až kladivo stagflace tvrdě dopadne na americké domácnosti, bude Donald Trump držet stávající kurz, nebo bude ochoten jednat se zasaženými zeměmi a cla zmírňovat?
Ať budou Trumpovy blízké kroky jakékoliv, stagflace americké ekonomiky se zdá být hotovou věcí a Trumpův „Den osvobození“ si budeme pravděpodobně připomínat jako počátek úpadku Spojených států. Zatímco celní politika se může měnit podle toho, jak se Donald Trump vyspí, poškození důvěry zbytku světa ve Spojené státy bude trvalé. I kdyby se v důsledku Trumpova vládnutí hnutí MAGA stalo opět marginálním, obnova pošramocené důvěry potrvá léta. Fakticky vidíme dějinný zlom, kdy Spojené státy opouštějí pozici světového lídra svobodného světa, a to zdaleka nejen v oblasti ekonomiky.
EU má příležitost Spojené státy nahradit, pokud bude jednat s rozvahou. Odpověď by měla být selektivní a zasáhnout především americké podniky, jejichž majitelé hnutí MAGA podporují. Určitě nechceme oplácet stejnou mincí, zvyšovat vlastní inflaci a utopit se ve spirále obchodních válek. Naopak dělejme v obchodní politice to, co dosud, jenom lépe. Prosazujme svobodný a férový obchod se všemi demokratickými zeměmi i těmi, které k demokracii alespoň směřují. S tím, jak Spojené státy svoji přítomnost ve světě oslabují, se otevírají nové možnosti.
Dokončeme vnitřní trh, společný kapitálový trh a společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Pak EU může hrát ve světě roli, která náleží její ekonomické síle. Roli globálního lídra. Pokud to nezvládneme, může jím být Čína. Věřme, že to opravdu nechceme.