
Mariann Buddeová FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia

Za její kázání o božím milosrdenství pro etnické a sexuální menšiny od ní Donald Trump požadoval omluvu a jeden z republikánských kongresmanů prohlásil, že by měla být zařazena na deportační seznam. „Věděla jsem, že to nějakým způsobem vzbudí pozornost. Ale nikdy by mě nenapadlo, jak velkou,“ říká v rozhovoru pro deník Dagens Nyheter (DN) biskupka Mariann Buddeová.
Kázáním ve washingtonské katedrále den po jeho inauguraci se prý chtěla obrátil přímo na nového amerického prezidenta, který ji poslouchal z první lavice. „Samozřejmě jsem cílila na Trumpa. Ale zároveň jsem chtěla ukázat lidem, které znám a mám je ráda, že i pro ně je tu místo.“ Čtvrthodinové poselství ji následně proslavilo téměř po celém světě.
„Cítila jsem, že mám možnost dostat se do prezidentova úzkého kruhu, říct mu něco, o čem jsem si myslela, že mu nikdo jiný neřekne,“ tvrdí pětašedesátiletá matka dvou synů. Švédský DN je údajně jediným zahraničním médiem, kterému poskytla rozhovor. Její matka Ann Björkmanová, jež nedávno zemřela, totiž v mládí přišla do USA právě ze Švédska, kde má Buddeová stále dost příbuzných.
Většina nejsou zločinci
Národní katedrála je součástí protestantské episkopální církve, kde biskupka slouží. Modlitba po inauguraci nového prezidenta je zde tradicí, která sahá až do druhé světové války. „Od Obamovy éry pořádá bohoslužbu tým nastupujícího prezidenta, který si může vybrat hudbu, řečníky, kněze, prostě všechno.“
Tentokrát však podle ní církev cítila, že rozdělení americké společnosti je natolik vážné, že nemůže nechat plánování na Harrisové nebo Trumpovi. „Lidé by to vnímali, jako že se staví na jednu stranu. Proto jsme přišli s tím, že se bude konat národní bohoslužba a že budu kázat já, washingtonská biskupka. K našemu překvapení to Trump přijal.“
Buddeová v kázání připomněla pokus o atentát na Trumpa z loňského července, a to podobnými slovy jako sám prezident – že útok přežil díky božímu zásahu. Pak se k němu z kazatelny obrátila „ve jménu Božím“, aby se smiloval „nad lidmi v naší zemi, kteří se nyní bojí. V rodinách demokratů, republikánů i nezávislých jsou trans děti, které se dnes bojí o svůj život.“
Poté hovořila o migrantech – „těch, kteří sklízejí naši úrodu a uklízejí naše kanceláře, těch, kteří dřou na našich drůbežích farmách a na jatkách, kteří myjí nádobí v našich restauracích a pracují na nočních směnách v našich nemocnicích“. „Možná nejsou (americkými) občany nebo nemají správné doklady, ale naprostá většina z nich nejsou zločinci,“ dodala v rozhovoru pro DN.
Jako červený hadr
Významná část Trumpovy voličské základny jsou členové různých církví, které vyznávají křesťanský nacionalismus a Trumpa pokládají za mesiáše. To Buddeová považuje za nebezpečné, protože jejich učení ve „skutečnosti není vůbec křesťanské“.
Jejím vlastním vzorem je Martin Luther King, bojovník za občanská práva a baptistický pastor, který byl zavražděn v roce 1968. „Křesťanský nacionalismus se projevil dávno před Trumpem. Bohužel je nyní na vzestupu po celém světě,“ říká. Uvědomuje si, že na řadu pravicových křesťanů působí jako červený hadr.
Episkopální církev je nejstarší církví ve Spojených státech a dědičkou anglikánské církve, která přišla do Severní Ameriky s britskými kolonizátory. Postupem času je stále liberálnější. Již v roce 1974 byly povoleny ženy jako kněží a v roce 2003 měla církev prvního otevřeně homosexuálního biskupa. Dlouhodobě se zasazuje o práva uprchlíků.
„Stali jsme se domovem pro mnoho homosexuálů, jak farníků, tak kněží,“ říká biskupka s tím, že mezí jejími zaměstnanci v diecézi je přibližně 40 procent homosexuálů.
Chválili ji za odvahu
Mnozí ji prý za slova pronesená v katedrále chválili za odvahu, s jakou se Trumpovi dokázala postavit. Buddeová říká, že své kázání plánovala několik týdnů dopředu, ale odstavec o milosrdenství pro všechny zranitelné dopsala až na poslední chvíli, poté, co si poslechla Trumpův inaugurační projev.
Když Trump mluvil o tom, že by se měl národ sjednotit, myslela prý na všechny, které do své řeči nezahrnul. „Na homosexuály a možná i transsexuály, na migranty, které nazývá vrahy a teroristy. Na to, že je načase polidštit ty, které vylučuje.“
Na otázku DN, zda před sebou viděla prezidenta, když psala pasáž o milosrdenství, odpověděla: „Ano i ne. V USA dnes existuje kultura pohrdání. Svým způsobem jsme za ni zodpovědní všichni, když se na ní podílíme. Když nenasloucháme těm, kteří smýšlejí jinak. Ale Donald Trump je jistě velkou součástí této kultury a mistrně ji využívá ve svůj prospěch.“
I přes rozruch, který svým kázáním vyvolala, Buddeová tvrdí, že ničeho nelituje. Dokonce i na opovržlivých Trumpových reakcích nachází něco pozitivního. „Kdyby to nechal být, nemyslím si, že by se mé poselství dostalo k tolika lidem.“