V novém rozhovoru, který vyšel v úterý, vyzval bývalý prezident Donald Trump Vladimira Putina, aby zveřejnil veškeré kompromitující informace o Bidenově rodině. Bezostyšně tak požádal hlavního amerického protivníka o vnitropolitickou pomoc.

Trump tedy žádá cizí mocnost, aby mu pomohla v jeho vnitropolitickém boji. Dokonce chce pomoc i od Putina, který v současné době vede krvavou válku proti Ukrajině.

CNN píše: „V rozhovoru pro JustTheNews Trump vznesl neprokázané tvrzení o obchodních vztazích Huntera Bidena v Rusku a požádal Putina, aby zveřejnil veškeré informace, které by o této situaci mohl mít. Není jasné, zda nějaké materiály existují a zda k nim má Kreml přístup.

‚Myslel bych si, že Putin bude znát odpověď na tuto otázku,‘ řekl Trump s odkazem na možné obchody Huntera Bidena v Rusku. ‚Myslím, že by to měl zveřejnit. Myslím, že bychom tu odpověď měli znát.'“

Faktem je, že Hunter Biden dostával zaplaceno za poradenskou činnost, kterou vykonával v cizích zemích, včetně Ukrajiny a Číny, v době, kdy byl jeho otec – prezident Joe Biden – viceprezidentem. Ministerstvo spravedlnosti vede trestní vyšetřování těchto obchodů a možných finančních zločinů.

„Neobjevily se však žádné důkazy, které by podporovaly Trumpova tvrzení, že se Bidenovi dopustili korupce nebo ovlivňovali politiku USA za účelem osobního prospěchu, a prezident nebyl do vyšetřování zapleten. Hunter Biden pochybení popřel a tvrdí, že bude očištěn, až trestní vyšetřování skončí,“ píše CNN.

Není to poprvé, kdy se Trump dožadoval pomoci od Ruska. V červenci 2016 vyzval Rusko, aby mu opatřilo osobní e-maily Hillary Clintonové.

Dále čtěte

Petr Kolář: Putinovo Rusko je čert, kterého si Západ vykrmil, ale teď ho musí zastavit

Petr Kolář je manažer a bývalý diplomat, v letech 1993–2012 byl zaměstnancem Ministerstva zahraničních věcí ČR a působil jako velvyslanec ve Švédsku,…

Trumpova kampaň v roce 2016 také využila e-maily demokratů, které byly hacknuty a unikly z kruhů ruské armády. Členové Trumpova vnitřního kruhu se během kampaně také setkali s ruskou právničkou, která slibovala kompromitující materiály na Hillary Clintonovou.

V roce 2019 zase Trump tlačil na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby zahájil vyšetřování údajné korupce proti tehdejšímu kandidátovi Joeu Bidenovi, a v rámci tohoto plánu zadržel téměř 400 milionů dolarů americké vojenské pomoci.

Klip, v němž Trump žádá Putina o pomoc, zveřejnil zpravodajský web založený Johnem Solomonem, protrumpovským novinářem. Jeho předchozí reportáže o vazbách Bidenových na Ukrajinu i další materiály se ukázaly jako zcela nepodložené.

Když vidíme, že přes svou pochybnou minulost a přítomnost Trump stále hraje roli v americké politice, je zřejmé, že riziko ohrožení demokracie nepominulo. Ohromující je, že Trumpovi není trapné se dožadovat jakékoli pomoci od Putina, který v tu samou dobu vraždí ukrajinské obyvatelstvo. Může si to zřejmě dovolit, protože některým lidem připadají jako větší nepřítel stoupenci liberální demokracie než ruský diktátor.

Nemusíme ani chodit moc daleko. Přes všechno, co se o Trumpovi vědělo už před jeho nástupem do funkce prezidenta a během výkonu úřadu, měl i u nás různé obdivovatele. Někteří „prozřeli“ až po útoku fanatického trumpovského davu na Kapitol, ale velmi neradi. I tak je to pro leckteré jen taková chybička, která se vloudila, a vada na kráse Trumpova odkazu. Trumpovy útoky na demokratické instituce a vlastní tajné služby a média mnoha lidem nevadily. Stejně tak, jako jim nevadila kolaborace s Kremlem u Viktora Orbána. Trump i Orbán ztělesňovali v očích těchto lidí „konzervativní hodnoty“, nebo měli přinejmenším dojem, že se nic tak hrozného neděje.

Hrozného se přitom dělo a děje dost.