Donald Trump je nespokojen s tím, jak americká média komentují jeho prvních sto dní v úřadu. Na shromáždění svých příznivců v Pensylvánii označil mediální kritiky za „falešné zprávy“ sepsané novináři, kteří „nejsou v obraze“. Sto dnů od lednové prezidentské inaugurace uplynulo v sobotu. Trump se rozhodl strávit sobotní večer se svými voliči v Pensylvánii. V pensylvánské metropoli Harrisburgu řekl, že po nástupu do funkce „plní jeden slib za druhým“. Mnohá liberální americká a světová média naopak v komentářích z uplynulého týdne poukazovala na to, že Trump většinu svých předvolebních slibů nesplnil.

„Mainstreamová (falešná) média odmítají zveřejnit dlouhý seznam našich úspěchů, včetně podpisu 28 exekutivních příkazů, silných hranic a velkého optimismu,“ napsal před zahájením pensylvánského mítinku Trump na twitteru. Tolik podle ČTK a Reuters.

Možná že Americe je více zvykem pochválit sám sebe, zvláště když to neudělá nikdo jiný. Proč ne. Z našeho východoevropského pohledu to zní ovšem poněkud legračně.

Především nás jako zkušené čtenáře starého dobrého Rudého práva zaujme obrat „dlouhý seznam našich úspěchů“. Na „dlouhé seznamy našich úspěchů“ jsme byli celkem zvyklí a brali jsme je vážně asi tak jako legendy o Leninovi, Stachanovovi a dalších nadpřirozených bytostech.

Ve stařičkém filmu Lenin v říjnu je scéna, jak hned po uchopení moci Lenin v Zimním paláci diktuje své slavné dekrety. Je to kouzlo nechtěného, když Trump v Bílém domě bleskově chrlí jeden dekret za druhým. Lenin si ovšem dokázal došlápnout na ty, kteří by chtěli odporovat, a nechal by je postavit ke zdi. Není dekret jako dekret. V Americe si i prezident musí počkat, co nakonec řekne nějaký soudce a co si bude myslet opozice. Takže Obamacare žije dál, Mexiko řeklo, že žádnou zeď na svých hranicích platit nebude (proč taky, když není jejich), ekonomická válka s Čínou se nehodí, když je Peking třeba jako spojenec proti KLDR, a tak bychom mohli pokračovat.

Nějaký poradce by měl Trumpovi říct, že místo dlouhého seznamu úspěchů by se mohl pochlubit třeba jen jedním, totiž že za úder v Sýrii ho pochválili i jeho zavilí liberální kritici, aspoň někteří. Na prvních sto dní to zas není málo.