V Íránu byl zvolen staronový prezident Hassan Rouhani, ale pokud by si snad někdo myslel, že jeho působení vede k větší mírumilovnosti, či dokonce demokratizaci tamního nepřátelského diktátorského režimu, a měli bychom proto být ochotni dělat větší ústupky vůči íránskému jadernému programu, mýlí se. Rouhani je jednak samozřejmě součástí režimu, jednak se stal pouze prezidentem. Faktickou hlavou Íránu však je duchovní vůdce, kterým je již od roku 1989 Ali Khamenei. Ten přitom nedávno provolával společně s davem smrt Americe. Omlouvá to tím, že měl údajně na mysli americkou politiku, nikoli americké občany.

Americký prezident Donald Trump se vydal na svou první zahraniční cestu ve funkci prezidenta. Vybral si pro ni tři spojence symbolizující tři hlavní světová náboženství: Saúdskou Arábii, Izrael a Vatikán, přičemž součástí návštěvy Izraele je rovněž cesta do palestinské samosprávy.

V Saúdské Arábii na arabském summitu se nechal slyšet, že příčinou velké části nestability v regionu je právě stávající íránský režim podporující teroristy (mimo jiné teroristickou organizaci Hezbollah). Již ve volební kampani tvrdě kritizoval dohodu umožněnou jeho předchůdcem Barackem Obamou, díky níž se tento režim dostal k velké sumě peněz blokovaných na zahraničních účtech a má možnost získávat materiál potřebný k vyvinutí jaderné bomby. Balistické střely samozřejmě nadále vyvíjí a od ruské vlády získal vyspělou protiletadlovou obranu.

Trump v Arábii i v Izraeli zdůraznil, že Írán nesmí nikdy mít možnost vlastnit jadernou zbraň. Staronový íránský prezident v reakci na to prohlásil: „Íránský lid se rozhodl být silný. Naše rakety jsou pro mír a pro naši obranu… Američtí činitelé by měli vědět, že kdykoli budeme potřebovat testovat raketu, tak to uděláme a nebudeme čekat na jejich svolení.“

Proč chce asi tento režim balistické střely s jadernými hlavicemi, když je tak mírumilovný? Nezapomněli jsme, že jedním z jeho cílů je likvidace Izraele?