Prezident Donald Trump je blízko podpisu dohody s Ukrajinou, která ale nebude tak velkolepá, jak hlava státu tvrdí. Upozornil na to ve čtvrtek server Politico. Z dohody o ukrajinských nerostech může totiž dostat mnohem méně, než očekává. A možná také vůbec nic. „Odhady údajného nerostného bohatství Ukrajiny jsou založeny na zastaralých průzkumech ze sovětské éry, které nebraly v úvahu životaschopnost nebo náklady na jejich rozvoj,“ píše server. Jak doplňuje český vědecký novinář Petr Koubský, Ukrajina navíc oficiálně žádné naleziště kovů vzácných zemin nemá.

Přes počáteční neshody se Trumpovi nakonec podařilo přimět Ukrajinu souhlasit s dohodou o nerostných surovinách. Ta zajišťuje Spojeným státům preferenčním přístup k nerostnému bohatství v okupované zemi.

„Nejnovější návrh dohody, který citovaly ukrajinské noviny Ekonomická pravda, by znamenal, že Kyjev bude platit 50 procent příjmů ze svých státem vlastněných přírodních zdrojů do fondu, který by investoval na Ukrajině,“ píše Politico a dodává, že výhodnost pro USA nejspíše zůstane jen na papíře. Trump tak podle názoru serveru uzavřel špatný obchod.

Zastaralé informace a ekonomicky nevýhodná těžba

Odhady údajných zásob nerostného bohatství Ukrajiny jsou totiž podle informací Politica založeny na průzkumech a odhadech z druhé poloviny minulého století. Ukrajinské zásoby nerostů tak zůstávají tak trochu záhadou. „Ačkoli země hlásí více než 20 000 zkoumaných ložisek a lokalit nerostných surovin, pouze asi 8000 z nich bylo vyhodnoceno jako životaschopné. Z nich méně než polovina byla využívána před totální ruskou invazí na Ukrajinu před třemi lety,“ píše se v textu Giovanny Coiové na Politicu.

Dále čtěte

Úspěch dohody s USA o nerostném bohatství závisí na Trumpovi, řekl Zelenskyj

Dohoda se Spojenými státy je partnerský projekt, který bere zřetel na zájmy Ukrajiny, sdělil ve středu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Informace ze starých průzkumů jsou roztroušené po celé zemi a mnoho z nich leží zapečetěno od doby, kdy prezident Volodymyr Zelenskyj na začátku války vyhlásil stanné právo. Mnoho z těchto zpráv není stále ani digitalizováno. Celkový přehled o tom, jaká naleziště jsou k dispozici, tak nejspíše nikdo nemá. „I kdyby další průzkum potvrdil existenci cenných ložisek nerostných surovin, jejich těžba by trvala dlouho – a stála by spoustu peněz,“ zdůrazňuje server.

Náklady na využití deseti největších ukrajinských nalezišť odhaduje tamní geologická služba na 15 miliard dolarů. To by zahrnovalo výstavbu dolů, ale i nezbytných zpracovatelských kapacit. Jedno z největších takových nalezišť – Novopoltavske – je podle zprávy „relativně obtížnou“ lokalitou s velkým rizikem záplav a sesuvů půdy. „Ložisko Novopoltavske, poprvé objevené v roce 1970, bylo prozkoumáno v 80. letech 20. století, ale od roku 1991 zde nebyly provedeny žádné rozvojové práce.“

Trump nejspíš netuší, o čem mluví

Kolem dohody o nerostném bohatství navíc dochází k jistému zmatení pojmů. Když o dohodě začal Trump poprvé mluvit, použil anglický termín „rare earth elements“ (REE), to se překládá jako kovy vzácných zemin. Jedná se o prvky s atomovým číslem 57 (Lanthan) až 71 (Lutecium), někdy se k nim řadí také Skandium (21) a Yttrium (39). Podle lanthanu se těmto prvkům chemicky říká lanthanoidy. A tady nastává první problém. „Nejsem si jist, jestli ví (Trump; pozn. red.), o čem mluví. Protože tyhle suroviny Ukrajina oficiálně nemá. Chce tedy něco, co nejspíše nemají,“ konstatuje Petr Koubský, vědecký novinář Deníku N. Ten říká, že naleziště těchto vzácných zemin jsou v současnosti na světě jen tři.

Pravdou je, že vzácné zeminy zase tak vzácné nejsou. Ve skutečnosti se dají nalézt téměř všude. Obvykle se ale ovšem vyskytují v tak malých koncentracích, že se jejich těžba nevyplatí. Výjimkou je právě několik málo lokalit na světě. Politico se domnívá, že by se tyto prvky mohly nacházet právě v nalezišti Novopoltavske. Jenže i přiložená mapka označuje naleziště spíše se vzácnými kovy a strategickými surovinami. Mluví se především o lithiu, které je důležitou surovinou pro výrobu baterií, a samozřejmě uranu, titanu či grafitu. Jenže to, bohužel nejsou kovy vzácných zemin, ale vzácné kovy (anglicky raw material riches).

Dále čtěte

Evropská unie se pustila do boje se Spojenými státy. Chce ukrajinské nerosty

Evropská unie v pondělí nabídla Ukrajině vlastní dohodu o využívání ukrajinských přírodních zdrojů. Podle bruselského webu…

Nicméně i kdyby se skutečně nacházelo na Ukrajině naleziště kovů vzácných zemin, Politico konstatuje, že „většina hlavních producentů vzácných zemin, včetně USA, postrádá domácí know-how nebo infrastrukturu potřebnou k rafinaci nerostů, což je nutí spoléhat se na Peking. Rozvoj infrastruktury za tímto účelem na Ukrajině by i s americkými investicemi trval roky a pravděpodobně by byl méně efektivní než přeprava nerostných surovin do Číny ke zpracování“.

K tomu by bylo nutné připočítat miliardy dolarů potřebné k vyčištění půdy od min a výbušnin – což by mohlo trvat více než deset let – a k obnově základní infrastruktury pro udržení těžebního sektoru, od silnic po elektrárny. Část nalezišť se navíc nachází na dnes okupovaném území. „Dvě z největších známých nalezišť vzácných zemin – ložiska Azovske a Mazurivske – se nacházejí v Ruskem držené Doněcké oblasti. A lokalita Novopoltavske je v Záporoží, které je pod ruskou hrozbou,“ uzavírá Politico.