Prezident Donald Trump FOTO: Pixabay/johhain
FOTO: Pixabay/johhain
V reakci na dění ve Washingtonu DC došlo k sérii opatření ze strany velkých technologických firem, která vedla k tomu, že se tu či onde někteří uživatelé (včetně amerického prezidenta) octli bez přístupu k daným službám. Konzervativní bublina má jasno: Cenzura! Totalita! Bolševismus! Ale opravdu je tomu tak?
Nejprve začněme tím, co jsou zač služby, které poskytují firmy takzvané Velké pětky (Alphabet, Inc., Facebook, Inc., Apple, Inc., Microsoft Corporation a Amazon.com, Inc.). Všechny tyto firmy nabízejí kombinaci softwarových produktů a služeb, které jsou buď placené, nebo pro uživatele zdarma, ovšem v obou případech podléhají smluvním podmínkám, které každý, kdo se ke kterékoliv ze služeb poskytovaných těmito korporacemi zaváže, musí odsouhlasit. Pokud je neodsouhlasí, tyto služby využívat nemůže.
Velká pětka jsou soukromé firmy a všechny jsou obchodované na burze, konkrétně na NASDAQ. Každá společnost musí být už ze zákona řízena s péčí řádného hospodáře, a protože tady nejsme žádní hipíci, uznáváme, že jedinou skutečnou úlohou firmy je zvyšovat zisk svým akcionářům. CEO, který dobrovolně vydá rozhodnutí, o kterém ví, že sníží akciovou hodnotu firmy, poškozuje její akcionáře a tedy majitele; někdo takový tedy nemá být CEO (a nejspíš, když se něčeho takového dopustí, jím dlouho nebude).
Investoři v roli akcionářů mají své názory, které se nám nemusí líbit, ale v konečném důsledku oni jsou spolumajiteli daných korporací, a pokud se jim něco nelíbí a začnou se akcií firmy zbavovat, poškodí to její hodnotu. Je tedy v zájmu exekutivy, aby k tomu nedocházelo. Stejně tak je v zájmu exekutivy, aby akcionáři byli pokud možno co nejšťastnější, že dané akcie drží, případně byli ochotni kapitalizaci firmy ještě zvýšit.
Služby, které Velká pětka nebo jakákoliv jiná korporace nabízí uživatelům „zdarma“, nenabízí zdarma. Nejsou nárokové. Nabízí je výměnou za vaše osobní údaje, za monitoring vašeho chování, jehož výsledky může kapitalizovat. Tohle je kapitalismus, ne charita – kdo chce charitu, může jít na open source: na telefon si nainstalovat operační systém Ubuntu, s ostatními komunikovat prostřednictvím sítě WT.Social a na počítači mít nějakou linuxovou distribuci. Asi bude mít problém najít zcela „zdarma a bez podmínek“ cloudová úložiště, protože poskytování cloudu zkrátka stojí režijní náklady.
Ano, rozdíl mezi open sourcem a proprietárními korporátními službami je na první pohled patrný: korporát umí lepší design, user experience (UX), má podporu a chce investovat do toho, aby se věci dělaly snadno. Kdo používá open source, umí si zpravidla kompilovat vlastní programy pro libovolný hardware a operační systém, a proto opensourcoví tvůrci nebudou zrovna dvakrát motivováni k tomu, aby to zjednodušovali. Proč také? Jsou to dobrovolníci a jejich čas a energie jsou omezené, takže je radši vrhnou do tvorby něčeho dalšího, hezky v souladu s principy Kaizen, tak, aby to pokud možno v co nejširším rozsahu „nějak“, klidně i nedokonale, fungovalo co nejdříve.
Uživatelé roku 2020 jsou, očima insidera, velice zmlsaní. Navykli si na to, „zdarma“ využívat celou řadu služeb, které nejsou zdarma ani náhodou, a považují za samozřejmost přístup k věcem, jejichž činnost vyžaduje velké množství výpočetního výkonu, odlaďování, supportu a vývoje, který musí někdo zaplatit. Proto se také od takového uživatele očekává, aby se nějakým způsobem (ne)choval. Opět: to není cenzura, to jsou smluvní podmínky. Fakt, že jsou internet a technologie ve stavu, kdy je umí používat kdejaký jouda, je výsledkem obrovského množství úsilí a inovací, které nebyly ani náhodou zadarmo. A když je jouda odstřižen, nemá na co si stěžovat – může se vždycky vrátit k open source a své myšlenky si může šířit, jak chce. Nikdo nemá povinnost joudům poskytovat platformu k sebevyjadřování; nebýt těchto korporací, mohli by své myšlenky vyjadřovat nanejvýš v místní hospodě.
Jsem dítětem raného internetu a „svobodných devadesátek a raných nultých let“, po nichž internetoví nostalgici často – a právem – volají jako po zlaté době, kdy nebyla kontrola, nebyla cenzura, kdy se v podstatě smělo všechno a internet byl fajn místem pro všechny. Ano, byl, ale byla to taky doba, kdy člověk musel umět udělat aspoň to minimum a používat vytáčené připojení, nemluvě o tom, že tam byl faktor, který fungoval jako dobrý gatekeeper proti joudům: cena.
Cena hardwaru byla, vzhledem k typickému příjmu joudů, relativně vysoká a vstupní náklady byly i vyšší než dnes kvůli tomu, že joudové si nebyli schopni hodně věcí sami nastavit. Raný internet byl elitním prostředím, a jak známo, elita, i názorově různorodá, se mezi sebou vždycky nějak dohodne, protože na to mívá dostatek inteligence. Lidé, kteří věří na to, že 5G sítě způsobují koronavirus, věří v plochou zemi a chodí po ulici s aluminiovou čepičkou proti chemtrails, jsou hlupáci, kteří v těch raných internetových dobách platformu k jakémukoliv vyjadřování neměli. A bylo to dobře, protože někdo takový by přístup k platformě masového šíření myšlenek mít neměl.
Pokud Velká pětka začne způsobem, jakého jsme teď svědky, omezovat možnost, aby si kdo chce na jejich platformách psal, co chce, bude to v konečném důsledku jen dobře. Proč? Protože inteligentní oponenti přejdou na darknet, naučí se používat Tor, Linux, začnou více využívat open source jako způsob uvažování, začnou si aplikace v operačním systému Android (dokud bude jako open source fungovat) instalovat prostřednictvím .apk souborů; kdo bude chtít fungovat na operačním systému iOS, pořídí si vývojářský certifikát a bude si aplikace do mobilu kompilovat prostřednictvím XCode.
Všechno jde, když se chce, a tahle bariéra bude znamenat, že svobodná výměna myšlenek bude nadále existovat, ale bude existovat v prostoru, kam budou smět jenom lidé inteligentní. Schopnost se tam dostat bude vlastně takový IQ test, který bude decentralizovaným, nenařízeným, efektivním filtrem proti tupcům. Protože kdo nebude umět šifrovat, kdo nebude umět kompilovat programy ze zdrojového kódu, případně kdo nebude umět aspoň napsat do terminálu sudo apt-get, si nezaslouží možnost šířit neomezeně své názory prostřednictvím zneužívání platformy, kterou stvořil někdo jiný. Proč by měla firma umožňovat šíření myšlenek, které poškozují její akcionáře?
Čím víc bude Velká pětka omezovat přístup joudů k platformám tohoto typu, tím dříve nastanou nové závody ve zbrojení mezi (chytrými) uživateli a korporacemi, ze kterých bude mít největší prospěch společnost jako celek, protože tak vznikne celá řada inovací, které si dnes ještě neumíme představit. IT svět má tu krásnou vlastnost, že malí v něm mohou kdykoliv porazit velké, když mají dost motivace a inovativního myšlení.
Ne, vážení přátelé, tohle není komunismus a není to cenzura. Je to kapitalismus ve své nejčistší verzi. A za sebe říkám: čím více trhu a více kapitalismu a čím méně nárokového myšlení a pohodlnosti, tím lépe.
