
Americký prezident Donald Trump FOTO: Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.0
FOTO: Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.0

Americký prezident Donald Trump v pátek večer odvolal předsedu sboru náčelníků generála Charlese Q. Browna. Sdělil také, že má v plánu propustit nejvyššího admirála námořnictva a druhého velitele letectva.
Trump v příspěvku na Truth Social oznámil, že na Brownovo místo nominuje penzionovaného generálporučíka letectva Dana „Razina“ Cainea, jenž je partnerem společnosti Shield Capital, která se zabývá rizikovým kapitálem.
Ministr obrany Pete Hegseth podle politico.com o chvíli později sdělil, že žádá o nominace na náhradu za šéfku námořních operací Lisu Franchettiovou a viceprezidenta letectva generála Jamese Slifea. Šéf Pentagonu také řekl, že rovněž hledá nové nominace na vyšší soudní úředníky – nejvyšší právníky služeb – pro armádu, námořnictvo a letectvo.
Lisa Franchettiová je první ženou, která byla náčelnicí námořních operací USA a zároveň první ženou, jež sloužila ve sboru náčelníků štábů. Brown sloužil před svým jmenováním jako 22. náčelník štábu letectva. Jeho čtyřleté funkční období mělo trvat do září 2027.
„Chtěl bych poděkovat generálu Charlesi ‚CQ‘ Brownovi za jeho více než 40 let služby naší zemi, včetně funkce našeho současného předsedy Sboru náčelníků štábů. Je to skvělý gentleman a vynikající vůdce a já mu a jeho rodině přeji skvělou budoucnost,“ sdělil Trump na sociálních sítích.
Někteří demokratičtí zákonodárci připisují Brownovo odvolání rasovému motivu. „Jeho vyhazov je ostuda… Pro tuto administrativu, pokud jste černoch, nezáleží na kvalifikaci,“ napsal na sociální síti X člen výboru Sněmovny reprezentantů pro zahraniční věci Gregory Meeks.
Otřesy v Pentagonu pravděpodobně vyvolají další debaty evropských politiků o tom, jak se vypořádat s hrozbou potenciálního jaderného útoku bez americké pomoci. Možný budoucí německý kancléř Friedrich Merz sdělil, že Německo by mělo v této souvislosti spolupracovat s Velkou Británií a Francií, jelikož se na Trumpa nedá spolehnout.
„Potřebujeme diskutovat s Brity i Francouzi – dvěma evropskými jadernými mocnostmi – o tom, zda by se sdílení jaderných zbraní, nebo alespoň jaderné zabezpečení ze strany Spojeného království a Francie, mohlo vztahovat i na nás,“ prohlásil.