Nový americký prezident už zrušil největší světovou obchodní dohodu a umožnil dostavbu obrovského ropovodu.

Jedním z prvních bodů panování Donalda Trumpa (pravicová Republikánská strana) se stalo smetení příprav na vytvoření největší světové oblasti, kde by mohl být prováděn svobodný, různými cly a poplatky neomezovaný obchod. Na svět se drápala ještě větší dohoda, totiž dohoda mezi Spojenými státy a Evropskou unií, ta však je prozatím zablokovaná právě kvůli EU. Evropská unie například dlouhodobě blokuje většinu dovozu i pěstování geneticky upravených plodin, ačkoli je už jinak využívá prakticky celý svět. Extrémně tak poškozuje zemědělce z chudých zemědělských oblastí, jejich evropské zákazníky i mnohé evropské zemědělce, kteří by v konkurenci zřejmě obstáli (cenou či kvalitou), jen by jim musela být dána možnost také takto upravené plodiny pěstovat.

Donald Trump si obrovské výhody svobodného přeshraničního obchodu uvědomuje. Jednotlivým státům právě zrušené dohody, tedy některým státům z Pacifické oblasti, slíbil, že s nimi vyjedná bilaterální dohody. Tuto složitou smlouvu ruší zkrátka proto, že se mu zdá nevýhodná. Něco na tom bude, protože od dohody následně odstoupilo i Japonsko, jak už předem avizovalo. Bez Spojených států totiž podle japonského premiéra není tato smlouva pro jeho stát výhodná.

Trump však škodí přeshraničním investicím. Vyhrožuje především automobilkám, že jim zavede vysoká cla, pokud půjdou např. do Mexika. Tím prodražuje automobily. Pokud totiž některé z automobilek neuposlechnou, dostanou za odměnu vysoká cla, čímž se auta prodraží jejich americkým zákazníkům. Pokud uposlechnou, jako to už některé udělaly, budou muset platit i nadále relativně vysoké mzdy americkým dělníkům (v porovnání třeba právě s mexickými), čímž zůstanou vysoké výrobní náklady a tato auta se prodraží pro celý svět, nebo se spíš přestanou kupovat. V lepším případě tak Donald Trump udržuje část Spojených států jako montovnu. Krátkodobě je to čistě pro zaměstnance těchto továren dobré řešení, ale dlouhodobě takový stav není bez vysokých ztrát udržitelný. Trump však všem americkým podnikům i živnostníkům slibuje razantní snížení daní, čímž by se mnohé vyřešilo, jak uznávají stovky ekonomů z univerzit po celých Spojených státech, kteří Trumpa podpořili ve volební kampani.

Další zaznamenáníhodnou akcí nového amerického prezidenta na jeho běžícím pásu je povolení výstavby ropovodu Keystone. Část systému již byla vybudována, problém však spočíval ve větvích, které měly překročit federální hranici mezi Spojenými státy a Kanadou. Tedy byl to problém pro prezidenta Baracka Obamu (levicová Demokratická strana). Ten chtěl totiž i za cenu chudnutí Američanů a navzdory opačnému přístupu většiny zbytku světa zkusit bránit celosvětovým výkyvům v teplotě vzduchu či vody. Navíc chtěl chránit zásobárny pitné vody na severu Spojených států, v jejichž dosahu měl ropovod procházet. Obama tak nehorázně poškodil americkou energetiku jako odvětví ekonomiky i energetickou nezávislost (diverzifikaci přístupů ke strategicky důležitým surovinám). Velká většina systému má přitom procházet přes tradiční pravicové státy, kde s ropovodem většinově přinejmenším neměli problém. Obama tak zatrhl ropovod na území lidí, kteří s jeho politikou většinově nechtěli mít nic společného.

Bývalý prezident americkou energetiku poškodil opakovaně, zároveň jí však také hodně pomohl. Když vytekla ropa kvůli společnosti BP do Mexického zálivu, Obama dokonce na čas zakázal další těžbu všem ropným (těžebním) firmám v regionu. Svým nelogickým rozhodnutím připravil jejich zaměstnance o pracovní místa a celkově utlumil život na mnoha místech pobřeží.

Kdy energetice naopak pomohl? Když podporoval břidlicovou revoluci. Ačkoli tzv. břidlicový plyn možná nakonec nebude až takovou záchranou, jak největší nadšenci předvídali, už nyní velmi pomohl Spojeným státům i Kanadě a v dohledné době bude dovážený zkapalněný plyn pomáhat i Evropě včetně České republiky. Spojené státy se v listopadu 2016 staly po šedesáti letech opět čistým vývozcem plynu.

Trumpovu protikandidátku Hillary Clintonovou zase pro změnu napadlo, že by vláda mohla podporovat výstavbu více než půl miliardy solárních panelů. Obama i Clintonová jsou navíc bojovníky proti uhlí. Jen kvůli Obamovi se podle nedávné odborné studie cena elektřiny ve Spojených státech do roku 2030 zvýší o nějakých 20 procent. Trump je naproti tomu příznivcem, jak sám říká, „krásného čistého“ uhlí.

Z nového amerického prezidenta by si tak měla vzít příklad naše stávající vláda. Ta totiž nevysvětlitelně zmařila dávno rozběhnutou dostavbu jaderné elektrárny Temelín, zejména kvůli ministru průmyslu a obchodu Janu Mládkovi (ČSSD), který si chtěl napsat svůj vlastní energetický plán pro Českou republiku, a kvůli ministru financí Andreji Babišovi (ANO), který nechce, aby vláda finančně podporovala českou energetickou soběstačnost, a dokonce v minulosti ani nechtěl nechat vlastníkovi českých jaderných elektráren ČEZ vlastní peníze na provoz a opravy, a natož výstavbu jakýchkoliv elektráren.

Kromě toho většina poslanců za ČSSD, KSČM, KDU‑ČSL včetně části současné TOP 09 a US‑DEU podpořila i přes odpor všech přítomných poslanců za ODS v roce 2005 nepředstavitelné dotace pro solární barony, jichž se dodnes nejsme schopni zbavit.