Je stále jasnější, že Donald Trump prohrál v amerických prezidentských volbách a k setrvání v Bílém domě by mu mohl pomoci snad už jedině zázrak. Pohled na rekordní počet hlasů pro jeho soupeře Joea Bidena nám ukazuje na paradoxní a nechtěný Trumpův „výkon“: Trumpovi se podařilo mobilizovat miliony Američanů, aby šli k volbám a odmítli jeho politický styl. Výsledek voleb není velkou zásluhou demokratů a žádná mocná modrá vlna se nekoná. Joe Biden není příliš výrazný lídr. Zato Donald Trump je výrazný v problematickém slova smyslu až moc.

Trumpa nebude škoda a trest porážky si zaslouží. Jeho poslední projevy o podvodu demokratů a ukradených volbách jenom demonstrují jeho neschopnost hrát podle pravidel a respektovat je. Po celé své funkční období znevažoval funkci hlavy státu svým buranským a absurdním chováním a šířením nenávisti. Přesně stejně jako u nás Miloš Zeman. Americká demokracie na tom není zas tak špatně, jestli dokáže tak nehorázné chování prezidenta zastavit.

Je tu ale jiná stránka věci, která narušuje jednoduchý obrázek o vítězství dobra nad zlem. Z hlediska ekonomických výsledků i z hlediska americké zahraniční politiky nelze Trumpovo období šmahem zatracovat. Republikánský přístup k řízení státu se v těchto dvou zásadních oblastech projevil spíše pozitivně a rozhodně se nepotvrdily temné předpovědi o proruském Trumpovi. V konkrétních krocích Putinovi rozhodně nesloužil. Hybridní ruské propagandě ovšem pomohl tím, jak vybičoval konflikt v americké společnosti do extrémní roviny nesmiřitelné války.

Očekávanou výhru Bidena nám nyní levice prezentuje jako „vítězství vzdělanějších lidí s analytickým myšlením“, také už čteme, že Trumpa volili hloupí bílí muži a Bidena naopak „ženy a menšiny“. Budeme muset poslouchat dětinské bláboly o tom, že ženy a menšiny jsou progresivní, zatímco bílí muži jsou zaostalí. A to je jen předehra k očekávatelnému gejzíru levicových bludů, kterým Bidenovo vítězství otevírá dveře dokořán.

Ještě nebezpečnější je ale riziko návratu obamovské zahraniční politiky, která svojí zbabělostí a velkohubou prázdnotou těžce poškodila světovou bezpečnost. Z Obamova „restartu vztahů s Ruskem“ se západní svět ještě nevzpamatoval a anexi Krymu už nyní skoro nezbývá než vzít neochotně na vědomí. To je hrozná prohra. Za nepřiměřený vzestup vlivu zaostalých východních despocií přitom rozhodně nenese zodpovědnost Donald Trump. Jeho administrativa se naopak snažila Číně i Rusku odvážně čelit. Za ústup Západu nese dodnes zásadní zodpovědnost Barack Obama a Joe Biden byl jeho viceprezident.

Je třeba odmítnout triviální hledisko, že Trumpa volili jen zabedněnci. Taková arogance je nemístná a podporuje model nenávistné války. Řada Trumpových voličů se prostě děsila koketérie demokratů se socialismem. Třeba hispánští voliči, kteří masově volili Donalda Trumpa proto, že ví od svých příbuzných z Kuby a z Venezuely, jakou katastrofou je komunismus. Mnozí před ním kdysi i sami utekli.

Dále čtěte

Bidenova levicová revoluce v USA? Změny čekejme, radikální ale nebudou

Novým americkým prezidentem bude demokrat Joe Biden. Tak jako se mnozí liberálové děsili Trumpova vítězství před čtyřmi lety, dnes se mnozí…

Prohra Donalda Trumpa je prohrou všech, kteří i u nás vzývají buranský pseudokonzervatismus a šíření špinavých lží. Když tento styl v Americe prohrává, tak je to špatná zpráva pro Miloše Zemana a na Pražském hradě i v Parlamentních listech se budou jistě bezmocně vztekat.

S Joem Bidenem jistě přichází mnohem civilizovanější chování. Zároveň tu jsou ale na místě i oprávněné obavy o budoucnost západního světa, jemuž zcela jistě nepomůže přemrštěná levicová agenda údajného pokroku, tedy třeba emancipace neexistujících pohlaví a neustálé a neadekvátní vyzdvihování sexuálních menšin, únavné výlevy fanatických feministek a vypjaté zelené blouznění o záchraně planety.

Jestli může být Bidenovo období k něčemu dobré, tak doufejme, že k tomu, aby se na scéně objevili noví lídři, kteří dokáží postavit demokratickou alternativu k progresivistickému proudu. Někdo, jako býval John McCain, slušný a inteligentní republikán, který se nebál a s nímž by byl Západ silnější, než je dnes. Kdyby tento republikánský senátor vyhrál v roce 2008 v prezidentských volbách nad Barackem Obamou, nebyl by dnes západní svět v takových problémech, v jakých je. A byl by více Západem.

S Bidenem jistě nepřijde socialismus. Tyto obavy jsou přehnané. Na to je Amerika totiž stále příliš zdravou zemí a Biden je spíše levicově liberální centrista než socialista. Jestli ale bude Biden svojí zahraniční politikou druhým Obamou, tak Bůh opatruj Ameriku a celý západní svět.