Skončil leden, začal únor a problémů s miliardáři neubývá. Ten náš nejznámější nadává novinářům v přímém přenosu, ten americký hýbe žlučí miliónům lidí snad po celém světě. Nechme toho našeho na pokoji a podívejme se na toho velkého.
Před několika dny vydal dekret, kterým zavedl na 90, respektive na 120 dnů zákaz vpouštět na území USA jasně definovanou skupinu cizinců. Vyvolal tím vlnu protestů, ke kterým se memorandem Dissent Channel přidalo téměř tisíc pracovníků Ministerstva zahraničí USA. Ne všichni jsou diplomati, ale takovou drobností se tisk netrápí. Ani tím, že je to tradiční a zákonný způsob, jakým zaměstnanci tohoto úřadu smějí vyjadřovat svou nespokojenost s politickým rozhodnutím. O postoji pracovníků ministerstva zahraničí, kteří by měli vědět, o co skutečně jde, si myslím své, postoj veřejnosti, která to vědět nechce, už mne nepřekvapuje.
U nás se píše o „plošném zákazu“ vstupu na území USA pro občany Íránu, Iráku, Sýrie, Libye, Jemenu, Súdánu a Somálska. Není to pravda, úplný zákaz platí jen pro občany Sýrie, respektive pro všechny, kdo o sobě říkají, že jsou Syřané. Lhůta 90 a 120 dnů má posloužit těm státním institucím USA, v jejichž gesci jsou víza, imigrace a s tím související záležitosti, k nastavení náročnějšího režimu. Důvodem je zhoršování situace v uvedených zemích a vysoké riziko, že žadatel o vízum nebo o vstup není ten, za koho se vydává. Samozřejmě, že tím také roste riziko, že se do USA dostanou lidé, které bychom ani my nechtěli mít u nás. Co je na tom špatného?
S odporem se také setkal seznam zemí, na jejichž občany se dekret vztahuje. Jenomže s výjimkou Sýrie není v dekretu jmenována ani jedna. Tuší někdo proč? Odpovědí je samotný text dekretu. Praví se v něm, že se vztahuje na „imigrační a neimigrační vstupy do USA cizinců ze zemí uvedených v oddíle 217 (a)(12) INA, 8 U.S.C. 1187 (a)(12).“ Jejich vstup by „poškozoval zájmy Spojených států a z toho důvodu pozastavuji vstup takových osob do Spojených států, jakožto imigrantů i neimigrantů, na dobu 90 dnů ode dne vydání tohoto příkazu (s výjimkou těch cizích občanů, kteří cestují na diplomatická víza, na víza Severoatlantické organizace, na víza C-2 pro cesty do OSN, a víza G-1, G-2, G-3 a G-4).“
Pod těmito čísly se skrývají země, které jsou pro USA „předmětem zvláštního zájmu“ z důvodů politických i bezpečnostních. Může se skutečně někdo divit, že k nim patří Irák, Somálsko, Súdán, Jemen a Libye? Jedině pokrytec nebo ten, kdo vůbec netuší, že tyto státy jsou ve skutečnosti státy nefunkční. Proč se dekret vztahuje na Írán? Protože je potenciálním nebezpečím pro USA nejen jako země podporující terorismus (Hizballáh je i podle evropských měřítek teroristická organizace), ale i jako stát avancující na nukleární zbraně. Írán financuje šíření militantního šíitského učení nejen ve svém sousedství, ale i v USA a v Evropě. Sýrie v době vzniku zákonných ustanovení uvedených v dekretu na seznamu nebyla, ale snad nikdo nepochybuje o tom, že dnes neexistuje syrská autorita, která by byla natolik důvěryhodná, aby držitel jejích dokumentů mohl cestovat do zemí, kde se ještě stále dbá na pořádek a bezpečí jejich občanů.
Není chybou ani zásluhou D. Trumpa, že země uvedené v citovaných zákonných nařízeních jsou na seznamu už několik let. Ten seznam nesestavil současný prezident ani jeho spolupracovníci, ale státní správa USA za jeho předchůdců. Například i za Baracka Obamy.
I u nás se našli odborníci, kteří prohlašují, že se jedná o „zákaz vstupu muslimům“. Není to pravda, i když se jedná o země, kde je státním nebo převažujícím náboženstvím islám. V dekretu se samozřejmě nemluví o muslimech, ale obecně o osobách, které jsou reálnou nebo potenciální hrozbou. Nejde jen o terorismus, ale i o kriminální jednání. Mohou to naši dobrodějové převracet jak chtějí, řeč dokumentu je jasná. Všechny přecitlivělé Evropany by například měla potěšit věta, že ochrany se dostane těm, kdo jsou ve své zemi pronásledováni pro své náboženství „za předpokladu, že se jedná o náboženskou menšinu“. To je také namířeno proti muslimům?
Někdo namítá, že většinu teroristických útoků na území USA po 9. 11. mají na svědomí „naturalizovaní Američané“. Nezkoumal jsem životopisy teroristů, ale „naturalizovaný Američan“ je občan, který se do USA přistěhoval z ciziny. To, že se snad radikalizovali na území USA, je jen další argument pro zavedení přísnějších pravidel. Zatímco islámské učení zvěstoval Muhammadovi sám Bůh, radikální islám hlásají falešní proroci z masa a kostí. Aby mohli v USA něco hlásat, musí tam nejdříve přijet. Pokud někdo sleduje hlásání na internetu a radikalizuje se jaksi „on-line“, potvrzuje nutnost větší péče věnované udělování víz. Ukázal se totiž být potenciálním rizikem, jež se změnilo v reálné násilí.
Tisíce (možná i statisíce) lidí v ulicích amerických měst dávají najevo, že „Muslims welcome“, „Immigrants welcome“ a podobně. Blahosklonně ignorují skutečnost, že se v jejich zemi pohybuje několik milionů ilegálních přistěhovalců. Připusťme, že jsou to většinou tvrdě pracující lidé, z jejichž remitence (peněz posílaných domů) americké bankovní domy inkasují desítky miliónů dolarů na poplatcích za odeslání peněz (za rok to činí jen za peníze poslané do Mexika asi 50 milionů USD). Připusťme, že nikdo z nich není členem gangu, nekšeftuje s drogami, nikdo se neživí převaděčstvím, krádežemi nebo prostitucí, nikoho nezneužívají američtí nebo cizí zaměstnavatelé, všichni jsou spokojeni s dnešním stavem. Ale co když (jen) jeden ze sta tisíc je zločinec nebo terorista? Co když ten jeden ze sta tisíc zabije něčí dceru nebo manžela? Je každý jeden z protestujících přípraven zaplatit tuto cenu za volný přístup kohokoliv na území jeho státu? Jestli ano, je to blázen. Jestli ne, je to pokrytec.
Hlasitá kritika zdůrazňuje, že postiženými budou muslimové, případně jenom muslimové. Jak to oponenti mohou vědět? Jistě, jako vždycky nejen mohou, ale opravdu vědí. Je to zase jen jejich interpretace textu, který ve skutečnosti říká něco jiného. Součástí dekretu je totiž odstavec, v němž se praví: „Spojené státy nemohou a nesmějí vpustit na své území ty, kdo … by stavěli násilné ideologie nad americké zákony. Navíc Spojené státy nesmí vpustit ty, kdo se podílí na aktech bigotnosti nebo nenávisti (včetně vražd „ze cti“, jiných forem násilí vůči ženám, nebo pronásledování těch, kdo praktikují odlišné náboženství), nebo ty, kdo by utlačovali Američany jakékoli rasy, pohlaví nebo sexuální orientace.“ Kde je něco o muslimech? Trump jistě nemůže za to, že někteří pomatenci tomuto textu rozumí jen ve velmi omezeném smyslu. Ne že by se to mezi muslimy nestávalo, ale mezi křesťany či ateisty je podobných týpků také dost.
Asi by bylo lépe zachovat chladnou hlavu, připustit, že čert skutečně není tak chlupatý, jak nám ho někdo líčí, a v klidu zvážit, jestli bych něco takového chtěl mít i ve své zemi. Jako obyčejně to vyjde zhruba půl na půl.
