Server natoaktual.cz cituje amerického ministra zahraničí Rexe Tillersona, který znova připomněl, že je třeba dát na obranu výrazně více peněz. Podle ministra mají členské země NATO asi dva měsíce, aby zvýšily obranné výdaje k hranici dvou procent HDP, což je všemi členy dávno přijatý závazek. Pokud tak neučiní, mají dát k dispozici jasný plán, jak toho dosáhnout. S tím přijel Tillerson do Bruselu.

„Není nadále možné, aby Spojené státy zajišťovaly nepřiměřený podíl aliančních výdajů na obranu. Spojenci musejí své obranné výdaje navýšit,“ prohlásil Tillerson.

Podle natoaktual.cz „členské země se v roce 2014 zavázaly zastavit škrty ve výdajích na obranu a zvýšit je na dvě procenta hrubého domácího produktu během deseti let. Kromě USA plní tento závazek jen čtyři další země: Británie, Estonsko, Řecko a Polsko.“ „Tillerson neuvedl, co by se stalo, kdyby spojenci z Evropy a Kanady závazky nedodrželi.“ Trump, jehož země zajišťuje 68 procent rozpočtu svazku 28 zemí, to nese nelibě.

Americký tlak vzbuzuje odpor v Berlíně. Podle německého ministra zahraničí Siegmara Gabriela jsou dvě procenta HDP na obranu pro jeho zemi nerealistická. „Dvě procenta by znamenala vojenské výdaje přibližně 70 miliard eur. Neznám žádného německého politika, který by věřil, že je to možné či žádoucí.“

Na první pohled to vypadá zvláštně, že by nechtělo přispívat právě Německo, které je bohaté a ekonomicky se mu v poslední době daří. Zhroucení kvůli uprchlické vlně se nekoná a světová krize pominula. V čem je tedy problém? V tom, co všechno se do výdajů a obrany započítá.

Země vydává na obranu asi 38 miliard eur, tedy 1,2 procenta HDP, muselo by tedy pro naplnění amerického požadavku skoro zdvojnásobit výdaje na obranu. Němci totiž dávají hodně peněz na rozvojovou pomoc nebo pomoc zemím po válečném konfliktu. Podle Německa je to důležité, a i když to není zahrnuto pod hlavičku výdajů na obranu, ve skutečnosti to s tím souvisí. Nemá cenu vojensky zvítězit a pak ponechat nějakou zemi v rozvratu, který povede k novým konfliktům, ztrátám na životech a dalším výdajům, kterým se dalo předejít. Zrovna tohle by Američané mohli pochopit.

Americká pozice bude samozřejmě výzvou i pro nás, protože jsme podle požadovaných kritérií čtvrtí od konce.

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek řekl, že to bude „docela tvrdý úkol“. Zatím dáváme na obranu 1,03 procenta HDP (2016), pro rok 2017 se počítá s 1,08 procenta. Aby bylo jasné, o jaká jde čísla, je to tak, že ministerstvo obrany má podle návrhu státního rozpočtu na rok 2017 dostat 52,5 miliardy korun, což je o 4,7 miliardy více než v roce 2016. Splnění závazku vůči NATO by pro nás znamenalo na obranu vydávat o téměř 40 miliard Kč více než nyní. Schválený rozpočet ČR na rok 2017 je 1,3 bilionu korun.

Bude zajímavé sledovat, jak na to zareaguje fanklub Donalda Trumpa u nás, který sice jásá nad jeho zvolením, ale zároveň jsou tam lidé, kteří rozhodně nechtějí dávat peníze do NATO. Vzhlížet obdivně k Moskvě a současně dávat peníze na obranu mimo jiné proti ní, není úplně ve shodě. Bude zajímavé sledovat Miloše Zemana, jak tohle vybalancuje. Pro mluvčího Ovčáčka to jistě nebude problém.

Prezident bude zřejmě muset odpovídat jen na otázky spřátelených médií. Ta jsou ovšem zase proruská a proti NATO, takže si moc nepomůže. Nejspíš toho mnoho neřekne. Zemanovy znalosti armády se omezují na občasné poznámky o užitečnosti dronů, což od člověka, který neumí ani používat počítač – ještě navíc údajně nějaký starý „po bývalých prezidentech“ –, nebudí dojem kompetence očekávané od vrchního velitele branných sil.