Donald Trump s čepicí MAGA na hlavě. FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
KOMENTÁŘ / Americký prezident Donald Trump v rámci svého „dne osvobození“ vyhlásil cla, která zásadním způsobem mění pravidla mezinárodního obchodu. Spojené státy budou uplatňovat základní plošné clo ve výši 10 % a konkrétní země budou zatíženy vyšší sazbou, která má být údajně polovina průměrných sazeb, které uplatňují na USA. EU tak třeba čekají cla ve výši 20 %. Bylo by na místě zeptat se těch českých politiků, kteří Trumpa podporovali s tím, že je pro Evropu lepší, zda názor nezměnili.
Pro forma zmiňme, že prezident tradičně lhal, když říkal, že během jeho prvního funkčního období měly Spojené státy nejlepší ekonomiku v dějinách celého světa, když mluvil o ukradených volbách v roce 2020 a když říkal, že inflace za Bidena byla nejvyšší v dějinách země. To, že Trump lže, není sice žádná novinka, ale je dobré to neustále připomínat. Lež se nesmí stát normou.
Nádherná a všemocná cla
Pravdou je, že mezinárodní obchod přes snižující se průměrné sazby cel není tak docela spravedlivý. Mnohé země, včetně USA dělají výjimky pro důležitá odvětví, která třeba i podporují daňovými úlevami a podobně. Donald Trump se ale místo zaměření na konkrétní nespravedlnosti rozhodl systém mezinárodního obchodu úplně zničit. Ve svém prvním funkčním období zvedl průměrnou celní sazbu o jeden procentní bod ze dvou na tři procenta. Základní sazbou má být nově procent deset. To není narovnávání sektorových nerovnováh a ochrana strategických odvětví. To je revoluce v mezinárodním obchodu.
I když totiž prezident rád mluví o nespravedlnosti, faktem je, že cla jsou pro něj daleko důležitějším ekonomickým nástrojem. Ve svém projevu zmínil, že Amerika byla nejsilnější, když místo daní z příjmu vybírala vysoká cla. Už v kampani zmiňoval, že by příjmy z daní rád nahradil příjmy z cel. Jenže celkový dovoz zboží do USA v roce 2024 měl hodnotu jen 3,3 bilionu dolarů. Příjmy federální vlády, které tvoří především daně z příjmu a odvody z platu, přitom dosáhly bezmála pěti bilionů.
I kdyby tedy uplatnil stoprocentní clo a objem dovozu zůstal stejný, nenahradil by příjem z cel příjem z daní. Navíc prezident zároveň říká, že cla mají ochránit domácí výrobce. Pokud tomu tak ale má být, pak musí vést ke snížení objemu dovozu. To ale znamená, že se na clech vybere ještě méně peněz. Cla nemohou dost dobře plnit oba cíle současně.
K tomu je třeba si připočíst, že Trump mluvil i o tom, že cla pomohou otevřít zahraniční trhy, protože ostatní státy donutí k uvolnění vlastních celních bariér. To se v tuto chvíli nezdá úplně pravděpodobné. I kdyby k tomu ale EU a Čína byly ochotné, tak takové využití cel k ekonomickému nátlaku předpokládá jejich uvolnění poté, kdy dotyčná země udělá, co chcete. Takový postup ale jde proti oběma předchozím cílům cel.
Celý svět bude chudší
Éra volného mezinárodního obchodu je příběhem neuvěřitelného úspěchu lidské civilizace. Volné trhy a globalizace rapidně snížily míru extrémní chudoby ve světě. I Spojené státy díky nim bohatly. Jenže zásadní problém je v tom, že Trump vnímá mezinárodní obchod jako hru s nulovým součtem. Když někdo vyhrává, někdo jiný musí prohrávat, a tím někým je podle něj Amerika.
Výmluvné také je, že jeho cla nerozlišují mezi spojenci a nepřáteli. Trump vnímá celý svět jako v podstatě nepřátelský a podle toho se k němu chová. Amerika v jeho vnímání může být bohatá jen potud, pokud bude nezávislá a bude „odírat“ ostantí země, místo aby se nechala „odírat“ od nich. Izrael, který jen včera oznámil zrušení všech cel na americké zboží, se dočkal sazby dokonce 17 %. Naopak třeba Rusko na seznamu chybí a bude se ho tak týkat jen základní sazba 10 %. Ta bude ale platit třeba i pro Británii, s níž mají Spojené státy jako s jednou z mála zemí obchodní přebytek, a která je americkým nejtěsnějším spojencem a dlouhodobě po brexitu usiluje o obchodní dohodu s Washingtonem.
Je naivní spoléhat se proto na to, že Trump svá cla vezme zpátky. K tomuto kroku se odhodlával dlouho, ale teď z něj už jen těžko couvne. Ve svém prvním funkčním období zvedl průměrnou celní sazbu o jeden procentní bod ze dvou na tři procenta. Základní sazbou má být nově procent deset.
