KOMENTÁŘ / Hrozba celní války mezi Spojenými státy americkými a Kanadou a Mexikem byla prozatím zažehnána. Nový americký prezident Donald Trump jejich platnost pozastavil na měsíc poté, kdy ohlásil, že se mu podařilo na obou zemích vymoci zvýšená opatření na potírání nelegální migrace a pašování drog, především fentanylu. To je ovšem pravda jen částečně. Kroky, které Kanada slíbila, jsou součástí plánu ohlášeného už v prosinci. Mexiko už v minulosti nasadilo na hranice vojáky i zvyšovalo výdaje na ochranu hranice, aniž by mu přitom Washington hrozil cly. Evropa by měla pozorně sledovat, co se bude dít dál.

Donaldu Trumpovi dodal odvahu poměrně úspěšný tlak na Kolumbii. Ta po hrozbě vysokými cly ustoupila ve věci deportací odmítnutých žadatelů o azyl vojenskými letadly. I když i tady jde spíš o vítězství symbolické, tak se americký prezident zjevně utvrdil v přesvědčení, že hrozba cly funguje. Reakce amerických akcií na možné zvýšení celních tarifů na zboží z Kanady a Mexika ale byla daleko prudší, než možná prezident čekal.

Zatím jen poražení

Postup nové administrativy vyvolává několik otázek. Už jen hrozba cly vyvolala negativní dopady. Co za ně Spojené státy získaly? A možná ještě důležitější otázka je, zda nemohly těchto věcí dosáhnout jinak a bez těchto dopadů.

Dále čtěte

V USA začala platit zvýšená cla na dovoz z Číny, Peking oznámil odvetná cla

Ve Spojených státech začala platit zvýšená cla na dovoz z Číny, o nichž o víkendu rozhodl prezident Donald Trump. Čínské…

Kanada i Mexiko souhlasily s posílením ochrany společné hranice. Mexiko do oblasti vyšle 10 000 vojáků navíc. Kanada pak ohlásila zvýšené investice do zabezpečení hranice. Jenže obojí je, byť samozřejmě samo o sobě správné, spíš drobným příspěvkem. Navíc tyto závazky Washington už v minulosti od těchto států získal.

Mexiko například dočasně zvýšilo počet vojáků dohlížejících na hranici s cílem omezit nelegální migraci a pašování drog už v roce 2021 za prezidenta Bidena. Nebylo přitom potřeba hrozit zaváděním cel. K tomu je potřeba připočíst, že ani tento krok, ani výrazné navýšení prostředků na nákup moderních prostředků typu dronů k většímu omezení migrace a pašování drog nevedl.

Kanada pak v podstatě to samé, co teď Trudeau slíbil Trumpovi, ohlásila v prosinci. Zavedení cel tedy mohlo být pozastaveno už tehdy a obě vlády mohly jednat, jak postupovat dál. Místo toho hrozba cly do poslední chvíle vyděsila trhy a investory.

NAFTA a USMCA a co dál

Všechny tři země přitom pojí dohoda o volném obchodu. Severoamerickou smlouvu o volném obchodu (NAFTA) vystřídala v roce 2020 Dohoda Spojených států, Mexika a Kanady (USMCA). Tu dojednala první Trumpova administrativa a sám prezident o ní tehdy mluvil jako o „nejvyváženější v dějinách“ a tvrdil, že z ní budou mít prospěch všechny země.

Dále čtěte

Americká cla na mexické zboží se na měsíc pozastavují

Americká cla na mexické zboží se o měsíc odkládají. Oznámili to po telefonickém rozhovoru mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová a americký…

Tohle jeho přesvědčení ale zjevně dlouho nevydrželo. I když bezprostředním deklarovaným důvodem pro hrozbu vyšších cel byla ostraha hranice, Trump se netají tím, že má pocit, že obě země v rámci volného obchodu Ameriku zneužívají. Opakovaně a lživě například říká, že Spojené státy Kanadu dotují. Clům se prý může Kanada vyhnout tím, že se stane součástí USA.

Jenže právě tahle rétorika vede k tomu, že se naopak americký nejbližší spojenec zatvrdí. Na zápasech NHL nyní kanadští fanoušci při americké hymně pískají a bučí. Proti Trumpovým přezíravým výrokům se ohradili všichni kanadští politici bez ohledu na politickou příslušnost. Trump tak výměnou za ústupek, který ale kanadský premiér přislíbil už v prosinci, riskuje dobré vztahy mezi oběma zeměmi.