Bývalý prezident, který stále ještě nepřiznal porážku v loňských volbách, se rozhodl svou politickou kariéru neuzavřít, ale otevřeně si pohrává s myšlenkou, že bude za tři roky kandidovat znovu. Republikáni se mu až na čestné výjimky zatím báli postavit přímo. Ve středu ale americký senát schválil k debatě balíček investic do infrastruktury iniciovaný prezidentem Bidenem. I přes to, že Trump hrozil všem republikánům, kteří budou pro, že proti nim v primárkách postaví své favority, celých 17 z nich na to nedbalo. Patří mezi ně i Mitch McConell, předseda republikánské menšiny v senátu.
Trumpova podpora není vše
Taková nebývalá kuráž postavit se přáním bývalého prezidenta není úplně náhodná. Jen pár dní před hlasováním v senátu proběhly doplňovací volby v Texasu. Trumpem podporovaná kandidátka Susan Wrightová tam prohrála s dalším republikánem Jakem Ellzeym. Pro mnohé to byl signál toho, že podpora bývalého prezidenta není zdaleka vše. Ellzey i Wrightová přitom oba během kampaně uznali, že v programových otázkách by mezi nimi lidé jen těžko našli podstatné rozdíly. Shodli se na tom, že je odlišuje především styl.
Ellzey nakonec vyhrál v poměru 53 ku 47 procentům. Důležitá je v tomto případě ale i skutečnost, že demokraté v tomto kole volby vlastního kandidáta neměli. Volby probíhají dvoukolovým způsobem podobným našim senátním volbám. Ellzey v prvním kole předběhl demokratickou kandidátku Janu Sanchézovou o pouhé 4 desetiny procenta, asi 350 hlasů. Za Wrightovou přitom zaostal o téměř 5000 hlasů. Ellzeymu tak nepochybně pomohli i voliči demokratů.
Zkouška Ohiem
Zajímavým testem toho, zda a jak moc Trumpova podpora pomáhá, budou doplňovací volby v Ohiu. V tamějším patnáctém okrsku totiž probíhají nejdřív stranické primárky a každá strana pak do voleb vyšle jednoho kandidáta a kandidátku. O republikánskou nominaci se uchází řada lidí. Trump podpořil Mikea Careyho pracujícího pro společnost těžící uhlí.
Primárky tam proběhnou už 3. srpna a volby pak v listopadu. Careyho výsledek jak v primárkách, tak případně, pokud se tam dostane, v souboji proti demokratům, může republikánům hodně napovědět ohledně toho, jak moc jim bývalý prezident ve volbách může pomoci či uškodit. V tomto okrsku mají obecně výhodu republikáni. Za posledních 20 let tam demokraté zvítězili jen v roce 2008, a to jak v prezidentském, tak sněmovním klání.
Štěpení a smiřování
Je totiž docela možné, že podpora demokratů pro Ellzeyho je svědectvím o hlubší proměně americké politiky. Obě strany totiž mají jak středověji orientované politiky a političky, tak svá krajní křídla. Zatímco u republikánů za Trumpa střed úplně atrofoval, u demokratů má zatím v mnoha věcech nad radikálnějšími částmi strany navrch. Konzervativní demokrat Joe Manchin zatím v senátu Bidenovy návrhy častěji stočil víc doprava.
Je to koneckonců vidět i na zmíněním infrastrukturním balíčku. Návrh zákona, o němž senát ve středu hlasoval, je výsledkem kompromisu obou stran. Konečné znění dojednala skupina 22 senátorů a senátorek obou stran. Původní balíček byl daleko ambicióznější a z levého křídla demokratické strany ve sněmovně se už ozývají hlasy, že pokud projde senátem v současné podobě, někteří demokraté pro něj hlasovat ve sněmovně odmítnou.
Nové volební koalice
Amerika má totiž sice jen dvě hlavní politické strany, ale ty jsou v mnoha ohledech poměrně volným společenstvím různých voličských koalic a regionálních zájmů. Do 60. let například zastánci tzv. práv států a segregace volili spolehlivě demokraty. Vžil se pro ně název dixiecrats podle hovorového označení amerického jihu a bývalých států Konfederace, dixie. Senátor Strom Thurmond například zákon o občanských právech senátu blokoval jako demokrat, ale politickou kariéru končil v roce 2003 jako republikán.
Je tak docela možné, že s tím, jak republikány uhranul Trump a mladí voliči demokraté se posouvají čím dál více doleva, budeme na americké politické scéně sledovat překreslování mapy. Koneckonců už loňské prezidentské volby byly v mnoha věcech výjimečné. Ohio poprvé od roku 1960 zvolilo jiného než vítězného kandidáta. V Arizoně vyhrál demokrat poprvé od roku 1996 a teprve podruhé od roku 1948.
Podobně byl Trump v roce 2016 první republikánem, který vyhrál v Pennsylvánii, Michiganu a Wisconsinu dohromady. Letos sice ve všech třech státech prohrál, ale rozdíly byly poměrně malé. Pozornost většiny médií se teď soustředí na republikány a jejich vztah s Trumpem a jeho fanoušky. Volby do sněmovny a třetiny senátu příští rok ale budou i zkouškou pro koalici voličů, která stála za jeho prohrou v roce 2020.