
Donald Trump FOTO: Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.0
FOTO: Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.0

Zraněné ukrajinské vojáky, kteří si od fronty dávají oddych v černomořské Oděse, při vyslovení jména amerického prezidenta popadá vztek. Podle nich Donald Trump pozici Ukrajiny jenom zhoršil. „Všichni rozumní lidé si uvědomují, že Rusové dohody nikdy nedodrží,“ prohlásil v reportáži deníku Dagens Nyheter devětadvacetiletý voják s přezdívkou Freud.
V roce 2023 byl v podzemním bunkru zraněn při útoku ruské klouzavé bomby, ale vrátil se na frontu a nyní slouží ve zpravodajské jednotce. Spolu s ostatními kamarády ve zbrani navštěvuje čajovnu, kde jsou vojáci podle jeho slov vítáni. „Nebývá to tak na všech civilních místech,“ vysvětluje Freud. Tuto přezdívku si prý dal na počest své manželky, která je psycholožkou.
„Jak může někdo věřit tomu, že Rusové chtějí klid zbraní a mír, když zároveň zabíjejí děti?“ diví se Freud, jakmile reportér DN stočí řeč na oběti ruského útoku na město Kryvyj Rih 4. dubna, při němž balistická střela zasáhla dětské hřiště a restauraci. Zabito bylo 20 lidí, z toho devět dětí, téměř sedmdesát osob bylo zraněno. Rozhovor v Oděse proběhl ještě předtím, než Rusové v neděli raketou znovu zaútočili na civilisty, tentokrát v centru města Sumy, kde zabili 34 lidí, z toho dvě děti, a 119 osob zranili.
Před volbami Donald Trump sliboval, že nastolí na Ukrajině mír do 24 hodin. Od svého nástupu do funkce však americký prezident tato očekávání zmírnil a jeho spolupracovníci říkají, že to může trvat „měsíce“ nebo „půl roku“.
Jedním z kroků na cestě k míru je přimět Rusko i Ukrajinu, aby souhlasily s příměřím. Ukrajina 11. března přijala návrh USA na třicetidenní příměří bez jakýchkoli podmínek. Rusko však řeklo ne – požadovalo, aby Ukrajina přestala mobilizovat vojáky a aby nevyzbrojovala svou obranu a nepřijímala zahraniční vojenskou pomoc.
Na rozdíl od oficiálních ukrajinských představitelů mohou řadoví vojáci napřímo říct, co si o Trumpově mírovém úsilí myslí. „Donaldu Trumpovi na našich životech nezáleží. Když mluví o míru a zastavení zabíjení, je to proto, že chce být populárnější. Jde mu jen o Nobelovu cenu za mír,“ tvrdí Freud.
Jednadvacetiletý Arťom naproti němu jen přikyvuje. Bylo mu 19 let, když šlápl na minu u Bachmutu, města ztraceného ve prospěch ruských sil v roce 2023 po měsících krvavých bojů. Výbuch mu utrhl část pravé nohy.
Takzvané černomořské příměří
Bílý dům 25. března oznámil, že Rusko i Ukrajina přijaly „částečné příměří v Černém moři“. Od té doby se obě strany vzájemně obviňují z porušování dohody. „Dohoda o příměří v Černém moři pro nás vlastně nic nezměnila. Nikdy jsme neviděli ani formální dokument o příměří,“ řekl DN mluvčí ukrajinského námořnictva Dmytro Pletenčuk.
I když se snaží mluvit diplomaticky, podle reportérů je jeho sdělení jasné – takzvané černomořské příměří neexistuje. „A i kdyby existovalo, v očích Ukrajinců by to byla jen další dohoda, kterou může Rusko porušovat. Stejně jako Budapešťské memorandum z roku 1994, kdy se Ukrajina vzdala svých jaderných zbraní výměnou za slib Ruska, že nikdy svého souseda nenapadne,“ stojí v závěru reportáže.