
Andrej Babiš (Česko), Herbert Kickl (Rakousko) a Viktor Orbán (Maďarsko) zakládají frakci Patrioti pro Evropu FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
KOMENTÁŘ / Americká demokracie byla vždy pokládána za jednu z nejsilnějších a nejpevněji ukotvených ve společnosti. Proto i největší škarohlídové věřili, že demokratické instituce jsou v USA tak robustní a věrnost Američanů svobodě a ústavě tak silné, že Donald Trump nebude mít šanci zavést autokratický způsob vlády. Po pár týdnech Trumpa v úřadě jsme svědky situace, kterou známý a populární historik Timothy Snyder nazval dokonce pučem.
Nejde jen o Trumpovo vyhazování kritiků, trestání médií, odměňování spojenců, vykuchání federální vlády, propuštění účastníků útoku na Kapitol, protiústavnost a nezákonnost jeho dekretů. Možná pro demokracii nejvíce nebezpečné jsou akce komanda miliardáře Elona Muska, složeného z velmi mladých lidí okolo dvacítky, kteří obcházejí jedno ministerstvo za druhým a s pomocí technické hantýrky a mlhavých zmínek o rozkazech z nejvyšších míst získávají přístup k základním počítačovým systémům federální vlády, takže Elonu Muskovi mohou předat přístup k informacím a umožní mu provádět a blokovat veškeré státní platby.
Muskova úderná jednotka
Když Trump oznámil, že jeho spojenec Musk bude stát v čele Úřadu pro efektivitu vlády známého pod zkratkou DOGE, domnívali se všichni, že Muskova pozice bude jen poradní bez jakýchkoli pravomocí. Nedokázali si představit, že jeho úderná jednotka mladíků si třeba vynutí v rozporu s federálním zákonem přístup do centrálního platebního systému ministerstva financí. Platební systém se stará mimo jiné o vracení daní, dávky sociálního zabezpečení, dávky veteránům a každoročně rozesílá biliony dolarů a zároveň spravuje rozsáhlou síť osobních a finančních údajů Američanů.
Tímto způsobem Muskův – nikým nevolený – tým bez jakéhokoli oprávnění porušil práva milionů Američanů. Federální soudce naštěstí na základě žaloby 19 amerických států zablokoval Úřadu pro efektivitu státní správy přístup k záznamům ministerstva financí. Nyní ale Muskovo komando provedlo podobnou nezákonnou razii ve federálním Úřadu pro ochranu finančních zájmů spotřebitelů (CFPB), který dohlíží na banky a jiné finanční instituce.
Trumpovy nezákonné a protiústavní kroky naštěstí zpomalují soudy, ale jsou jediné, kdo v tuto chvíli americkou demokracii brání. Konzervativní politický komentátor Charlie Sykes říká: „Přetrvával určitý optimismus, že alespoň někteří republikánští senátoři udělají čáru za některými absurdnějšími kandidáty MAGA, ale to se nestalo. Naprostá lhostejnost republikánského Kongresu ke způsobům, kterými je zbaven svých základních ústavních funkcí, je demoralizující. Je to zásadní ztráta víry v právní stát a v náš systém brzd a protivah.“
Autokrati se radují
Zatímco budoucnost americké demokracie je v tuto chvíli nejistá, autokrati se radují. Viktor Orbán si na setkání frakce Patrioti pro Evropu v Madridu pochvaloval, že „Trumpovo tornádo“ změnilo svět za pouhých pár týdnů. Trumpa pochválil i Andrej Babiš, protože prý „vrátil Americe zdravý rozum“, naopak Evropskou komisi tvrdě kritizoval. Patrioti prý sílí, předseda rakouských Svobodných Herbert Kickl se může stát příštím rakouským kancléřem.
O symbióze Trumpa s Patrioty není pochyb. Chris Murphy, demokratický senátor za Connecticut, říká, že „Trump kopíruje cestu, kterou se vydali jiní případní diktátoři, jako je Viktor Orbán. Máte posun ke státem kontrolovaným médiím. Máte soudnictví, které se zdá být připraveno upřednostňovat stíhání politických oponentů. A pouze vůdce může diktovat, kdo dostane peníze.“ Netřeba připomínat, že Patrioti jsou zároveň silně proruští.
Proto je zcela nepochopitelné, že i někteří naši vládní politici – jako třeba Alexandr Vondra – jsou okouzleni Trumpovým „tornádem“: „On skutečně vládne. Není to jako tady v Evropě, kde se pořád jen mluví, mluví, ale málo udělá. Na všechno se tu hledá složitý konsenzus, zatímco on tam od první vteřiny podepisuje exekutivní příkazy.“ Nadšením nešetřil ani známý konzervativní komentátor Jefim Fištejn, podle kterého nám Trump konečně ukázal akci, tedy nějaký cíl a naději do budoucna. Umdlévající demokracii, která tu byla, prý už nikdo nechce. Nezbývá než připomenout, že podobné hlasy zavrhující umdlévající demokracii a obdivující akci zněly ve 30. letech minulého století na podporu Hitlera a jeho nacistického hnutí. Z tohoto nadšení musela lidstvo vyléčit až II. světová válka.
Autokraté jako Orbán, Babiš i Kickl jsou přesvědčeni, že se díky Trumpovi stali mainstreamem a naopak EU se ocitla na periferii. Mohou se proto po vzoru Trumpa pokusit provést podobný puč, zavést autoritativní vládu a navázat úzké vztahy s Putinem. Toto nebezpečí by nás mělo upevnit v přesvědčení, že – pokud chceme žít ve svobodné a demokratické společnosti – musíme za každou cenu bránit Evropskou unii. EU má jistě spoustu chyb, ale přes všechnu byrokracii, regulace, směrnice, Green Dealy a migrační pakty zůstává jedinou zárukou naší svobody a bezpečnosti. Nic lepšího než tuto „umdlévající“ demokracii opravdu nemáme.