Náš pan prezident Miloš Zeman podpořil už před časem Donalda Trumpa. Tvrdí, že pro to má dva zásadní důvody: shodu v migrační politice a shodný názor na válku proti teroristům hlásícím se k nebezpečnému výkladu islámu. Ve skutečnosti se však nově zvolený americký prezident s naším panem prezidentem jednak neshodnou v celé řadě dalších témat a jednak se neshodnou ani v té migrační politice.
Volební kampani Donalda Trumpa v domácích tématech dominoval velkolepý plán na obrovské snížení daní všem. Všichni Američané platící daně se teď tedy skutečně mají na co těšit. Pokud by se nemohli dočkat, až se daně dramaticky sníží, mohou si zatím pořídit pár adventních kalendářů a odpočítávat jednotlivé dny do konce roku.
Prezident Zeman chce přesný opak. Ve svém „vánočním poselství“ z 26. prosince 2015 nadával na Topolánkovu a Nečasovu vládu, protože snahy o nezvyšování daní a zároveň o udržování relativně nízkých deficitů (děr ve vládním hospodaření) považuje za dušení ekonomiky. Zvláštní logika, že? Tím, že lidem necháte více peněz, je podle pana prezidenta škrtíte.
Dále také Zeman důrazně doporučil progresivní zdanění. Neslyšeli jste nedávno ještě někde jinde ódy na zdaňování nejbohatších (tedy zpravidla těch, kteří umožňují zaměstnávat opravdu hodně lidí)? Jistě. Byl to základ domácího programu Hillary Clintonové. Pokud jde o domácí témata, lze v demokratickém světě jen stěží najít větší souznění, než je výše uvedená paralela mezi Zemanovým vánočním přáním a sny paní Clintonové (tedy pokud se jí v noci, když leží vedle svého manžela Billa, zdá o vlivu jednotlivých daňových pásem).
Na druhou stranu má prezident Zeman blíže k výrobě elektřiny či produkci ropy, jak si je představuje Donald Trump. To však není na české politické scéně překvapivé. Hillary Clintonová chtěla dotovat více než půl miliardy solárních panelů, pokračovat v blokádě výstavby obřího ropovodu z Kanady do Texasu a také pokračovat ve stopách Baracka Obamy ve válce proti uhlí. Naproti tomu prakticky celá česká politická scéna (ČSSD, ANO, KSČM, TOP 09, ODS, KDU‑ČSL i další) upřednostňuje např. jadernou energetiku před sluníčkem a větrem.
Téměř celý někdejší parlament s výjimkou ODS sice schválil dotace pro obrovský boom solárních elektráren na českých polích a loukách, konkrétně se tak zachovala většina poslanců za ČSSD, KSČM, KDU‑ČSL (včetně lidí ze současné TOP 09) a US‑DEU, následně se však tyto strany kály, že to přehnaly. Stejně tak sice současná vláda (ČSSD, ANO, KDU‑ČSL) úplně zmařila soutěž na dostavbu jaderné elektrárny Temelín, ale nebylo to z ideologických („zelených“) důvodů, nýbrž ze zjevného amatérismu zejména ministrů Jana Mládka (ČSSD) a Andreje Babiše (ANO).
Donalda Trumpa navíc podle celé řady amerických komentátorů a analytiků volili zejména lidé, kterým se nelíbilo, jak byli, zejména po finanční krizi, Obamovou administrativou podporováni velcí hráči, zatímco menším Barack Obama zvýšil daně. Přesně jako to dělá Zemanem vychvalovaný ministr financí Babiš, ale také ministr průmyslu a obchodu Mládek. Babiš slušně vydělává na vratkách spotřební daně uvalené na pohonné hmoty, které jsou určeny pro rostlinnou výrobu (a budou zřejmě rozšířeny i na výrobu živočišnou, jak už schválili poslanci) a které prosadila současná vláda. Sám přitom (se souhlasem vládní koalice) všem ostatním lidem zvýšil „daň z benzínu“. Přece ne všichni lidé jsou tak splachovací, aby si to nechali líbit.
Totéž platí o české vládní podpoře velkých zahraničních firem i velkých českých vývozců, obecně schvalované i prezidentem Zemanem. Naproti tomu prakticky všichni čeští živnostníci včetně těch nejmenších budou muset pod hrozbou likvidačních pokut on-line informovat Babišovu centrálu o nákupu provedeném každým jednotlivým zákazníkem.
Prezident Zeman se také šeredně mýlí, když tvrdí, že se shoduje s Donaldem Trumpem v migrační politice. Zemanovým cílem totiž je, aby do České republiky a pokud možno ani do Evropské unie nepřicházeli uprchlíci z muslimského světa. Cílem Donalda Trumpa naopak je, aby Spojené státy už nepřijímaly další muslimské uprchlíky z Evropy. Jinak řečeno, jeho cílem je, aby uprchlíci zůstali případně i v Evropě, jen ať je nepřijímá Amerika.
Nechceme‑li zejména uprchlíky ze Sýrie ponechat napospas bombardování či útokům chlórem ze strany tamního diktátora Bašára Asada a také napospas obzvláště brutálním teroristickým organizacím, nezbývá než přinejmenším zajistit bezletovou zónu v západní Sýrii. Ruská armáda, která se zapojila do bojů proti syrské opozici, civilistům, ale i proti teroristům po boku syrského diktátora, tady mír zjevně nezajistí. Turci, kteří jsou náporem uprchlíků extrémně zatíženi, by bez problémů mohli rozšířit vzdušné hlídky ze svého vzdušného prostoru i na sousední Sýrii. Problém je, že by se to nelíbilo Kremlu.
Bezletovou zónu tedy zřejmě nebude možné prosadit bez účasti nebo alespoň garancí Spojených států. Donald Trump takovou zónu podporuje a dokonce na ni chce dát jako budoucí prezident peníze. Je tu ale jeden „nepřekonatelný“ problém. Proti účasti Američanů v syrských bojích je totiž český prezident Miloš Zeman. Ten nedávno pro Parlamentní listy prohlásil, že Američany do Sýrie žádný legální představitel nezval. Účast ruské armády naopak obhajuje pozvánkou od legálního (zákonného) syrského diktátora, který je však legální jen díky tomu, že má velký vliv na svůj ústavní soud.
Miloš Zeman i Donald Trump oceňují účast ruské armády v Sýrii. Prezident Zeman proto, že přehlíží zvěrstva prováděná Bašárem Asadem, kvůli kterým odtamtud podle anket utíká většina uprchlíků a imigrantů. Donald Trump zase proto, že přehlíží ruskou účast na bojích proti opozici a civilistům. Na žádném alespoň dočasném řešení se však Zeman s Trumpem ani trochu neshodnou.
Oba prezidenti stojí na opačných březích i ve vztahu k současné ruské vládě. Donald Trump totiž kritizuje, že si Barack Obama nedokázal před ruským prezidentem Vladimirem Putinem vybudovat respekt. Trump chce vydání známého zrádce Edwarda Snowdena z Ruské federace do USA, podporuje Ukrajinu a tak dále. Pokud by vás Trumpův vztah k současnému Rusku zajímal podrobněji, nabízíme vám článek:
„Jakub Černý: Trump nevěří Putinovi, chce radar v Brdech i vydání Snowdena“
Jestli jsou si ve vztahu k Rusku Trump se Zemanem v něčem podobní, pak jedině v tom, že jsou oba dva oceňováni ruským prezidentem.
Na čem se tedy vlastně náš prezident shoduje s Donaldem Trumpem, že tak vítá jeho příchod? Pár věcí by se přece jen našlo. Za prvé, jak uvedl sám Miloš Zeman, na válce proti teroristům, jenže na tom se shodují s výjimkou Baracka Obamy téměř všichni včetně takového pacifisty, jako je bývalý prezident USA Jimmy Carter. Možná jsou jen Trump i Zeman příliš fascinováni jedním směrem, a to na Islámský stát. Oba také kritizují válku v Iráku, jejíž součástí přitom byla likvidace továrny na jedy a výcvikových táborů dnešního Islámského státu (tehdy irácké odnože al‑Kajdy).
Za druhé, Donald Trump byl ostře proti zrušení sankcí vůči íránskému diktátorskému režimu. Prezident Zeman před časem navrhoval útok na tento nepřátelský režim, hlásící se k nebezpečnému výkladu islámu, a navíc je, stejně jako Trump, silně „proizraelský“. Přesto však Miloš Zeman dlouhodobě odmítal obranný systém proti balistickým střelám v ČR, který měl být určený především právě k obraně proti Íránu.
Na dotaz Svobodného fóra, jak se staví k tomuto projektu po zrušení sankcí vůči Íránu, Zeman odpověděl, že bude svůj názor tajit, dokud nás nová americká vláda nepožádá o případnou spolupráci (výstavbu radarové vojenské základny v brdských lesích apod.). Problémem však je, že Írán je teď velkým kamarádem ruské vlády, stejně jako náš prezident. A ruská vláda se z nepochopitelných důvodů staví proti obraně Evropy před iránskými balistickými střelami.
Za třetí, oba dva pánové si libují v nechutných urážkách žen.
