Vítěz amerických prezidentských voleb Donald Trump (pravicová Republikánská strana) se rozhodl nominovat na post ministra zahraničí Rexe Tillersona. Jedná se o šéfa energetického koncernu Exxon Mobil, což je jedna z největších společností na světě. V energetice dokonce jednoznačně vede. Tillerson tuto úspěšnou společnost řídí již 11 let.
Každý Trumpův kandidát na ministra musí být ještě schvalován v Senátu. Republikáni tam mají mírnou většinu. Proti Tillersonovi se však ohradili i někteří republikánští senátoři. Patří mezi ně třeba Trumpův výrazný rival z primárek Marco Rubio nebo někdejší kandidát na prezidenta John McCain. Vyčítají mu především blízké vztahy se současnou ruskou vládou. Jenže pan Tillerson zkrátka v Ruské federaci hájil zájmy své společnosti, kterou tam zastupoval. Především se mu podařilo dohodnout strategické partnerství s největší ruskou ropnou společností Rosněfť.
Dlouhodobě podporuje republikánské prezidentské kampaně. V té zatím poslední však nepodpořil Trumpa, nýbrž Jeba Bushe (mladšího bratra bývalého prezidenta George W. Bushe).
V letech 2010 až 2012 byl také prezidentem celoamerické skautské organizace.
Zahraničně‑politický poradce ruského prezidenta Vladimira Putina (Jednotné Rusko) Jurij Ushakov si nominaci pochvaluje, protože Tillersona zná prý v Moskvě každý. Mohla by tak podle něj skončit současná krize ve vzájemných vztazích. [ctete-foto]85135[/ctete-foto]
Jenže čím byla způsobena tato krize? Přece slabostí Spojených států během Obamova panování. Barack Obama (levicová Demokratická strana) udělal chybu, když ustoupil nesmyslnému tlaku ruské vlády na ukončení plánů na výstavbu obranného systému proti balistickým střelám (v nejhorším případě dokonce s jadernými hlavicemi) v Evropě, jehož základny měly být umístěny v Polsku a v České republice. Cílem ruské vlády muselo být jedině dokázat, že je Obama slabým prezidentem. Jinak totiž nebyl žádný důvod protestovat proti „radaru v Brdech“. Naopak, v zájmu Ruské federace je si takový systém také rychle začít shánět. Obamův předchůdce George W. Bush (Republikán) navrhl v Evropě obranný systém (čili nenamířený proti nikomu, kdo neútočí), který navíc absolutně nemohl bránit Evropu proti případnému ruskému rozsáhlému útoku, takže ani v tomto smyslu není pravda, že by byl namířen proti Rusku. Navíc prezident Bush nabídl na plánovaných základnách ruské straně trvalou inspekci.
Ruská vláda navíc zjevně zešílela, protože zdárně tlačila na ukončení sankcí vůči nebezpečnému islámskému diktátorskému režimu v Íránu a dokonce tam dodala protiletadlovou obranu. Írán tak nyní může bez problému vyvíjet kromě balistických střel i jaderné bomby či hlavice. To navíc povede k jadernému soutěžení (např. se Saúdskou Arábií či Izraelem) v této nestabilní oblasti. Putin a jeho lidé se tak zásadní měrou podílejí zřejmě na největší bezpečnostní světové krizi od porážky diktátora Hitlera a jeho japonských spojenců. I v případě zmíněného zrušení sankcí vůči Íránu prezident Obama ustoupil. Stejně tak v roce 2013 na poslední chvíli podrazil některé své evropské spojence a ustoupil ruské vládě v Sýrii.
Všechny Obamovy ústupky vedly k otrkávání Putinovského Ruska. Nastala tak a stále ještě trvá okupace Krymu a města Sevastopol, o něco podobného se ruská armáda snaží na východní Ukrajině a navíc pomáhá syrskému diktátoru Basharu al‑Assadovi v bombardování civilistů v západní Sýrii, kde brání vytvoření bezletové zóny. Má tak zásadní podíl na migrační krizi v Turecku, Jordánsku i Evropě.
Tillerson s Trumpem budou podle očekávání republikánů naopak v mnoha ohledech pokračovat v zahraniční politice George W. Bushe. Ve vztahu k Íránu, k teroristické organizaci Islámský stát (což je bývalá irácká odnož teroristické organizace al‑Qaida), zřejmě i k jiným sebevražedným teroristům hlásícím se k nebezpečnému výkladu islámu a do jisté míry i ve vztahu k současné provokující ruské vládě. Soudě dle Trumpových plánů se však rapidně zhorší vztahy USA s Čínskou lidovou republikou. [ctete-foto]84367[/ctete-foto]
Nově zvolený prezident Trump chce spojenectví s Ruskou federací ve válce proti terorismu (vyhlášené prezidentem G. W. Bushem), zároveň však požaduje vydání zrádce amerických tajných služeb Edwarda Snowdena, který se po útěku do Číny nyní skrývá právě v Rusku. [ctete-foto]84693[/ctete-foto]
Nominaci Rexe Tillersona na ministra zahraničí podpořili George W. Bush, jeho viceprezident Dick Cheney, jeho ministři obrany Donald Rumsfeld a Robert Gates i jeho ministryně zahraničí Condoleezza Riceová. The Washington Post v prosinci 2016 informoval s odkazem na důvěryhodný zdroj, který žádá zachování anonymity, že Dick Cheney osobně podpořil Tillersona u výše zmíněného váhajícího senátora Marca Rubia. Podle dalšího zdroje Dick Cheney oslovil dokonce více senátorů.
