KOMENTÁŘ / Dvakrát se moderátor debaty prezidentských kandidátů zeptal Donalda Trumpa, zda si přeje vítězství Ukrajiny a zda je podle něj v zájmu Spojených států amerických. V obou případech se exprezident odpovědi vyhnul s tím, že si přeje mír a že právě mír je v zájmu USA. Zařadil se tak k dalšímu „mírotvůrci“ Viktoru Orbánovi, kterého ohromně chválil. I když Trump nemusí mít na mysli hned kapitulaci Ukrajiny, jak mu vyčetla Kamala Harrisová, jeho slova jsou pořád výrazem neuvěřitelné naivity a podrývají i pozici pro případné vyjednávání. Jako mistr vyjednávání, za něhož se prohlašuje, by Trump měl vědět, že protivníkovi není radno odkrýt karty ještě před začátkem jednání.

Předně je třeba uvést, že jakýkoliv mír, pokud má být trvalý, musí obsahovat jednoznačné bezpečnostní záruky pro napadenou Ukrajinu. Bez toho to nebude mír, ale pouhé příměří, které agresorovi poskytne oddechový čas. Rusko zatím nic takového ani náznakem nenabídlo. Ustanovení, o nichž se jednalo na jaře 2022, v tomto ohledu byla naprosto nedostatečná. O tom, jak daleko k míru tento údajně hotový mír měl, jsme psali.

Dále čtěte

Nechceme zamykat obsah. Pomozte nám šířit články deníku FORUM 24 a přispějte nám ve sbírce

Deník FORUM 24 vznikl jako protiváha k médiím, která v Česku převzali oligarchové. Aniž by za námi některý z nich…

Ruská agrese pořád může uspět

Víra v to, že Ukrajina ve válce zvítězí v tom smyslu, že se jí podaří osvobodit všechna Ruskem okupovaná území, nikdy nebyla veliká. Před začátkem konfliktu většina analytiků předpovídala, že organizovaný odpor ukrajinských ozbrojených sil bude trvat maximálně pár měsíců. Když se podařilo odrazit ruská vojska od Kyjeva a Charkova, velká část i odborníků tvrdila, že Rusko obrátí pozornost k Donbasu a ten během léta celý dobude.

Ukrajina zkrátka zatím ohromným způsobem předčila očekávání ohledně toho, co je proti ruské vojenské mašinérii možné dosáhnout. To samozřejmě neznamená, že má sílu dosáhnout osvobození celého mezinárodně uznaného území Ukrajiny. Je naprosto v pořádku mít o tom pochybnosti. Zároveň je ale zjevné, že slušný člověk by měl ukrajinské vítězství a potrestání agresora považovat za ideální konec války.

Ideální a skutečný svět

Legitimní námitka přirozeně je, že nežijeme v ideálním světě. Mnoho válečných konfliktů v dějinách skončilo porážkou té strany, která by si morálně zasloužila vyhrát. Je jistě možné, že se budeme muset smířit s výsledkem, který bude od toho ideálního daleko. Potud lze se zastánci dojednaného míru více méně souhlasit.

Kámen úrazu je ale v tom, že o tom, o kolik od ideálu odstoupit, by si měli rozhodnout Ukrajinci sami. Pokud jim podtrhneme nohy, i když oni sami budou chtít dál bojovat, bude to ohromná historická hanba srovnatelná s Mnichovem. Navíc je dobré si připomenout, že tento „mír za každou cenu“ k míru také nevedl.

Podmínky Ruska a umění vyjednávat

Další ohromný problém v Trumpových vyhýbavých odpovědích tkví v tom, co to znamená pro vyjednávání. I kdybychom nakrásně přijali tezi, že je potřeba Ukrajinu „dotlačit“ ke kompromisu v situaci, kdy ona sama je ochotná dále bojovat, je z taktického pohledu naprostý nesmysl vzdát se maximálních cílů ještě před jednáním.

Dále čtěte

Putin mě buď velmi urazil, nebo mi prokázal laskavost, prohlásil Trump. Kreml žertem podpořil Harrisovou

Kandidát na amerického prezidenta Donald Trump prohlásil, že se jej velmi dotkla slova o…

Rusko si momentálně klade naprosto nepřijatelné podmínky už pro začátek jednání. Je otázka, zda v současné době vůbec taková jednání upřímně chce. Nicméně v případě, že ano, má ohromný prostor, kam ustoupit k tomu, co je pro něj stále ještě přijatelné. Pokud nebudeme trvat před jednáním na tom, že maximálním cílem je návrat k mezinárodnímu právu, mnohem hůře dosáhneme byť jen minimálně přijatelných mírových podmínek.