Jeho práce je těžká. Svým způsobem heroická. Podle některých nemožná. Sean Spicer kličkuje mezi nejmocnějším mužem světa a rýpavými novináři. Seznamte se s mužem, který po šéfovi Bílého domu uklízí jeho nepořádek.

Pětačtyřicetiletý Spicer je vlastně úplně normální chlápek. Je to vzorný katolík, je ženatý a má dvě děti. Na kontě nemá žádné skandály. Občas působí trochu nervózně, oblek nemá šitý úplně na míru a je to náruživý konzument skořicových žvýkaček. Když říkáme konzument, myslíme, že je skutečně pojídá, prý dva balíčky každý den před obědem…

[ctete]99177[/ctete]

U nás je naprosto neznámý, ale ve Washingtonu je profláknutý jako historky z vojny. Na novináře dokáže být pořádně drsný, jak ostatně ukazuje příběh nejmenované editorky washingtonského periodika, které naštvaný Spicer volal domů tolikrát, že ho její děti poznají po hlase, a když ho uslyší, rozpláčou se. „Sean Spicer je u nás doma nadávka,“ svěřila se žena listu New York Times.

Nyní Spicer patří mezi nejdůležitější lidi Trumpova týmu. Jako vzorný mluvčí na sebe musí přesměrovat pozornost za nepřístojné výroky svého šéfa – a těch bylo, je a bude nepochybně mnoho.

Alternativní fakta

Spicer je veterán, dlouhé roky slouží jako záložák u amerického námořnictva. Má taky solidní politické resumé – pevné vazby na republikány, ale dobře vychází i s demokraty. Jeho manželka je bývalá televizní producentka, která pracovala pro prezidenta George W. Bushe.

V roce 2011 nastoupil k Republikánskému národnímu výboru jako šéf komunikace. Ještě v roce 2015, před spanilou jízdou Donalda Trumpa do Bílého domu, magnáta kritizoval za jeho výroky, že přistěhovalci z Mexika jsou v Americe zodpovědní za znásilňování. „Vykreslit Mexičany takovým způsobem podle mého úplně nepomáhá řešení,“ kritizoval Spicer.

S tím je ale konec. Donald Trump je Spicerův přímý nadřízený a mluvčí si v žádném případě nemůže říkat, co chce. Je to právě on, kdo bude novinářům vysvětlovat, co prezident zamýšlí s imigranty, Mexikem, Islámským státem a kdo ví čím ještě. A bude to bezesporu zábava. Lidé žertují, že mají nový oblíbený sitcom – Spicerovy tiskové konference.

[ctete]99104[/ctete]

Mluvčí poprvé předstoupil před média den po Trumpově inauguraci a hned jim vynadal, že podsadila počet lidí, kteří na slavnostní ceremonii do Washingtonu dorazili. Sebevědomě vyhlásil, že inauguraci „sledovalo nejvíce lidí v historii, tečka“. Jeho tvrzení byla záhy vyvrácena, ale to Spicera nerozhodilo a bekhendem novinářům natřel, že myslel i lidi u televizních obrazovek, a ještě obvinil média, že manipulovala s obrazovým materiálem z ceremonie. Ani to nebyla pravda. Později to komentoval, že „někdy se na faktech můžeme NEshodnout“. Trumpova poradkyně Kellynne Conwayová tomu nasadila korunu, když prohlásila, že Spicer předkládal „alternativní fakta“. Bůh ví, co tím myslela.

Tato bizarní rozepře internetovým vtipálkům připomněla excesy hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka, který se s médií hádal například o tom, zda americký velvyslanec Andrew Schapiro na oslavách 28. října byl, nebo nebyl, popřípadě kde stál a zda ho prezident mohl vidět…

Washington Post později informoval, že Spicer jednal na přímý rozkaz prezidenta Trumpa, který byl pohoršen tím, jak média informovala o jeho inauguraci. A do svého podřízeného se opřel za to, jakým způsobem tiskovku vedl. „Spicer opakoval Trumpovu lež, ale opakoval ji špatně,“ ironizoval komentátor listu Sydney Morning Herald Paul McGeough. Spicer se občas uchyluje k naprosto nepochopitelným výrokům typu „prezident věří, čemu věří“. Možná proto, aby něco nepopletl a vyhnul se jeho hněvu.

Nevděčná práce

Jak napsal analytik listu Washington Post Erik Wemple: „Spicerova práce je nesplnitelná.“ Posledně se novináři zacyklili v diskuzi o tom, zda je Trumpův příkaz nepouštět na území Spojených států občany sedmi islámských zemí „zákaz“ (ban), či nikoli. Spicer i Trump slovo „zákaz“ dříve použili, ale po masivní kritice se mu začali vyhýbat.

Spicer poté kličkoval, že to zákaz je i není, ale že by to slovo nepoužil. Donald Trump na Twitteru napsal: „Říkejte si tomu, jak chcete, jde o to nepustit zlé lidi do země!“ Je jisté, že Spicer musí twitterový účet svého šéfa nervózně sledovat. Nikdy neví, co prostořeký prezident vypustí a co bude muset žehlit. Někdy se s novináři pohádá, ale jak sám říká, „nedělám tuhle práci, abych byl něčí kamarád“.

[ctete]98678[/ctete]

Za kamaráda ho rozhodně nebere výrobce zmrzliny Dippin´Dots, do kterého se Spicer několikrát obul na Twitteru kvůli jejich sloganu „zmrzlina budoucnosti“. Jednou ho zase namíchlo, že došla vanilková. Firma mu proto poslala otevřený dopis, který se virálně šířil po internetu. „Drahý Seane, uvědomujeme si, že zmrzlina je závažná věc a absence vaší oblíbené příchuti může být vnímána jako národní kalamita. Co kdybychom uspořádali zmrzlinový večírek v Bílém domě? Postaráme se, aby nechyběla žádná vaše oblíbená příchuť,“ napsala firma na svých stránkách. „Je to kravina. Jak dlouho chtějí být zmrzlina budoucnosti? Nemůžete být zmrzlina budoucnosti navěky,“ glosoval podrážděný Spicer.

Tyto výstřelky neznamenají, že Spicer je hlupák. Je to inteligentní člověk se solidní zkušeností ve vysoké politice. Jeho práce je náročná a nevděčná, jeho manévrovací prostor omezený. Teď už si může dovolit jen pozorně sledovat sociálně sítě amerického prezidenta, poslouchat rozkazy a doufat, že neřekne něco, kvůli čemu bude vypadat jako hlupák. Míří na něj oči celého světa.