ANALÝZA / Dnes ve Washingtonu, DC proběhne druhá inaugurace Donalda Trumpa. Kvůli nízkým teplotám se nemá konat venku. Nový prezident by pak podle tradice měl okamžitě začít úřadovat. Obvykle podepisuje první exekutivní nařízení ještě v budově Kapitolu, než proběhne slavnostní průvod do Bílého domu. Tam pak úřadování pokračuje. Z Trumpova týmu zaznívá, že už první den by prezident chtěl vydat přes stovku nařízení. Budou se týkat cel, těžby ropy, odstoupení z Pařížské dohody o klimatu či imigrační politiky. Nejspíš ale prezident podepíše i milosti pro některé z těch, kteří byli odsouzeni za účast na útoku na Kapitol z ledna 2021.

Exekutivní nařízení je způsob, jakým může prezident vykonávat svoje pravomoce, které nepodléhají schválení legislativou. Existují zákony, které mu v některých oblastech dávají poměrně široký prostor pro vlastní iniciativu. Je tomu tak třeba v případě cel, jejichž výši může výkonná moc určovat bez ohledu na Kongres, na rozdíl třeba od daňových sazeb.

Nové koště dobře mete

Všichni prezidenti se snaží vzbudit dojem, že už první den v úřadu s nimi přichází nový vítr a změna. Trump při svém prvním nástupu do úřadu zrušil mnohá nařízení Baracka Obamy, který ve svém druhém funkčním období tohoto nástroje využíval hojně. Rozdělený Kongres mu totiž odmítal hodně věcí schválit. V roce 2017 tak prezident mohl třeba ihned odstoupit od Pařížské dohody o klimatu. Biden k ní zase první den svého úřadování v roce 2021 přistoupil a teď se od Trumpa čeká další otočka.

Dále čtěte

Loni jste nám poslali dva miliony. Děkujeme! Letos půjde o hodně

Vážení a milí, redakce deníku FORUM 24 už bezmála deset let funguje díky tomu, že má tak skvělé čtenáře, kteří…

Donald Trump má navíc ještě další motivaci proč začít co nejaktivněji. V roce 2017 působil způsob, jakým přebíral moc, dost rozpačitě. Prezident slibující rozsáhlé změny a rezolutně prohlašující, že má k dispozici ty nejlepší lidi, vypadal, že ho vítězství ve volbách také trochu zaskočilo. Jeho tým se rodil dost pomalu a trochu chaoticky.

Přijdou cla, deportace a rozšíření těžby ropy

Dá se tedy očekávat, že bude chtít alespoň částečně splnit ty sliby, k nimž nepotřebuje schválení Kongresu. Cla jsou tady na prvním místě, protože tady je Trumpova pozice poměrně silná. Otázkou tak vlastně není ani tolik, zda je prezident vyhlásí, ale na koho a jak budou vysoká. Určitě bude chtít ukázat, že to nebyla jen planá slova, už jen kvůli tomu, že hrozba uvalení cel je jeho standardní vyjednávací taktika.

Dalším tématem, kde může ukázat, že v kampani nemluvil nadarmo, je imigrace. Zákony už teď výkonné moci umožňují deportovat nelegální imigranty, kteří spáchali zločin, nebo u nichž už soud rozhodl, že nemají právo na azylovou ochranu. Nicméně v tomto bodě jsou jeho možnosti omezenější. Může zrušit některá Bidenova nařízení a obnovit některá z těch, která platila za jeho první vlády, ale pro masové deportace bude potřebovat spolupráci Kongresu.

Posledním významným tématem je pak těžba nerostných surovin. Trump jasně řekl, že chce opět zrušit závazek Spojených států ke snížení emisí skleníkových plynů. S tím souvisí i uvolnění pravidel pro povolování nových projektů na těžbu ropy, rušení některých regulací a zpřístupnění chráněných oblastí těžařům. S tím posledním ovšem prezident nejspíš narazí, minimálně do doby, než Bidenovo nařízení o ochraně podstatné části pobřežních vod nezruší Kongres.

Milost pro výtržníky z ledna 2021

Tématem, které není ani tak důležité z hlediska programových priorit jako spíš pro Trumpovy krajní stoupence, je omlistonění těch, kteří byli odsouzení v souvislosti s útokem na Kapitol. Ty Trump v kampani označoval za mučedníky a rukojmí. Z některých jeho vyjádření vyplývá, že by omilostnil všechny včetně těch, kteří byli odsouzení za útoky na policisty.

Nastupující viceprezident tato vyjádření mírnil s tím, že takoví se milosti nedočkají, ale rozhodnutí je na prezidentovi. Je i možné, že odpustí tresty šéfům Proud Boys a Oath Keepers, kteří byli odsouzeni za spiknutí za účelem svržení vlády na 18, respektive 22 let. Výslovně řekl, že tyto tresty se mu zdají příliš přísné. Milost pro lidi usvědčené z násilí a organizátory útoku na Kapitol ale podle průzkumů většina voličů odmítá.

Sankce na ruskou ropu

Pro nás je možná nejdůležitějším potenciálním krokem krom možných cel na evropské zboží zavedení přísných sankcí na ruskou ropu. Sám prezident o něm nemluvil, ale z jeho okolí jsme taková slova slyšeli. Je pravda, že v současnosti to vypadá, že překážkou pro jednání o míru na Ukrajině je Moskva. To by mělo znamenat, že Spojené státy pod Trumpovým vedením budou tlačit především na Kreml.

Případné zavedení sankcí na ruské nerostné suroviny, mezi nimiž hraje ropa prim, by vyslalo silný signál, že přes občas nevybíravou kritiku Zelenského a vstřícná slova vůči Rusku Trump bude ochotný přitlačit Putina ke zdi. Nemusí to být hned první den, ale byla by to pro nás dobrá zpráva.