
Staronový americký prezident Donald Trump (2025). FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia

REAKCE / Předem je třeba uvést, že s textem Romana Jocha, který vyšel v deníku FORUM 24 ve čtvrtek, lze v mnohém souhlasit. Také je příjemné si přečíst text od ryzího konzervativce (v ústavním i kulturním slova smyslu), který může sice s Donaldem Trumpem v mnohém souhlasit, ale dobře vnímá problematické aspekty jeho politické kariéry. Je totiž naprosto správné se třeba i ostře přít o otázky hodnotové a politické, ale aby to k něčemu bylo, je potřeba, aby obě strany obývaly tu samou realitu. Tou realitou je, že Trump prohrál v roce 2020 volby, pokusil se i tak zůstat u moci, a mnohé jeho kroky jsou minimálně na hraně ústavy.
Donald Trump byl zvolen s určitým programem, se kterým nemusíme souhlasit, ale nemělo by nás překvapit, že jej chce naplňovat. Pokud to činí prostředky danými exekutivě ústavou, pak je vše v naprostém pořádku. Je velice dobře, že se Roman Joch ve svém textu věnoval právě tomuto rozdílu. S jeho kategorizací a vlastně i s jeho zařazením do jednotlivých kategorií lze více méně souhlasit.
Progresivistické výstřelky a Trump jako reakce
Roman Joch má nesporně pravdu i v tom, že zvolení Donalda Trumpa je částečně i reakcí na možná až přílišné tlačení na pilu ze strany té nejprogresivnější části Demokratické strany především v kulturních otázkách. Obyčejným lidem se prostě těžko vysvětluje, že v univerzitních plaveckých závodech žen za jeden tým závodí Lia Thomasová (transgender žena s mužskými genitáliemi) proti Iszacovi Henningovi (transgeder muž s ženskými genitáliemi). Co hůř, jakýkoliv kritik účasti trasgender sportovců a sportovkyň je automaticky nazván transfobem.
Teď nejde o to, zda mají transgeder sportovkyně v konkrétním sportu výhodu nad kolegyněmi, co se jako ženy narodily. To může záviset na řadě faktorů od toho, o jaký konkrétní sport jde, po to, kdy u dané sportovkyně proběhla tranzice a podobně. Jsou to každopádně věci, které by měli řešit odborníci na sportovní medicínu.
Právě problematika transgedneru, byť se reálně týká naprosto mizivého počtu lidí, se stala pro náboženskou pravici v USA jakýmsi cause célèbre. Ne nadarmo problematiku genderu Donald Trump zmínil i v inaugurační řeči.
I v tomto případě je ale potřeba se přinejmenším držet faktů. Třeba když Roman Joch píše, že Kamala Harrisová chtěla z daní platit operace na změnu pohlaví nelegálním migrantům. To je hrubě zjednodušené. Harrisová se v roce 2019 vyslovila v dotazníku ACLU (Americká unie občanských svobod), že je pro, aby vězněným lidem včetně nelegálních imigrantů byla poskytována lékařská péče, včetně tzv. gender affirmative care. Nešlo tedy o všechny nelegální migranty, ale jen o ty, za které toho času nesla americká vláda odpovědnost, protože byli ve vězení. Navíc se to dělo naprosto bez povšimnutí celé čtyři roky Trumpova prvního mandátu.
Nicméně dá se uznat, že Trump se v této otázce posunul. Obama koneckonců v kampani v roce 2008 také hájil stanovisko, že manželství je sňatkem muže a ženy. Americká společnost a politika se zkrátka posunuly během posledních necelých dvou dekád v těchto otázkách mílovými kroky. Asi není divu, že někteří mají pocit, že to bylo přiliš rychle a příliš daleko.
Rušení nařízení z doby boje za občanská práva
Zároveň je ale dobré k tomu dodat, že Trump v demontáži těchto principů zachází hodně daleko. Zrušil třeba exekutivní nařízení, které zakazuje firmám plnícím federální kontrakty, aby diskriminovaly na základě rasy, víry, pohlaví a přesvědčení. To ale není nějaký progresivistický výstřelek posledních let. Je to práce Lyndona Johnsona ze 60. let, kdy vrcholil boj za konec brutální rasové segregace a diskriminace.
To jsou přitom doby, do kterých se Američané vracet nechtějí. Zrušení Johnsonova příkazu samozřejmě automaticky neznamená, že se tak stane. Je ale záhodno dávat pozor na to, aby onen návrat ke zdravém rozumu neznamenal i návrat k temnějším praktikám relativně nedávné minulosti, které mnozí tehdy také zdůvodňovali přirozeností a selským rozumem.