Přestože jsou Vánoce svátky klidu a míru, ve Spojených státech se tento rok odehrává lítý politický zápas. Je to zápas o jeden z klíčových slibů z voleb v roce 2016 – o zeď na hranici s Mexikem. Doteď se prezidentovi do střetu nechtělo, ale zřejmě i pod vlivem sílícího mediálního tlaku ze strany Fox News se rozhodl, že musí alespoň začít stavět. Volby v listopadu ukázaly, že daňová reforma, tedy vlastně jediný velký legislativní úspěch jeho administrativy, mu dost hlasů nepřinese. Zeď, která se stala i námětem nejslavnějšího hesla provolávaného na jeho předvolebních mítincích, mu má přivést zpátky ty voliče, kteří se začali obávat, že je nakonec vlastně docela obyčejným republikánem. 

To je odpověď na otázku, proč byl prezident ochoten jít do střetu s opozicí v Kongresu, i když bylo jasné, že svůj rozpočet s penězi na stavbu zdi jen těžko prosadí, což povede k dočasnému omezení financování vládních úřadů. Překvapivě se mu to sice podařilo ve Sněmovně, kde nakonec disciplinovaně pro hlasovalo dost republikánských zástupců. I tam to bylo ale za pět minut dvanáct a v Senátu bylo třeba i hlasů Demokratů, nebo by býval musel Mitch McConell, předseda republikánské většiny, využít tzv. atomovou variantu a omezit rozpravu, díky čemuž by na spuštění hlasování o zákoně stačila prostá většina. K tomu jej prezident vyzýval a i když to není u zákonů o rozpočtu obvyklé, v poslední době tuto ultimátní zbraň používaly obě strany daleko častěji než v minulosti. 

Výsledkem je tak omezení fungování zbytných služeb. Trump se ještě před tím, než němu došlo na nezvykle veřejně probíhajícím jednání s šéfy demokratů ve Sněmovně a Senátu, Nancy Pelosiovou a Chuckem Schumerem, vyjádřil v tom smyslu, že kvůli financování zdi klidně tzv. shutdown riskne. To je možná vážná chyba, protože voliči neradi vidí chaos a v minulosti trestali často ty, kteří podle nich svou neústupností podobnou situaci zavinili. Je ale faktem, že tím většinou trpěli spíše Demokraté. Je možné, že prezident sází na to, že to tak bude i tentokrát. Druhá možnost je, že je prostě zoufalý. 

V lednu nastoupí do sněmovních lavic noví zástupci a Republikáni o svou většinu v této komoře přijdou. Šance, že se podaří peníze na jeden z jeho hlavních slibů prezidentovi získat v novém rozložení sil, jsou minimální. Pokud by ale v tomto volebním období zeď nejenom nezačal stavět, ale ještě by působil dojmem, že o to ani nebojoval, byl by to pro něj veliký problém. Teorii o tom, že za jeho kroky stojí spíše zoufalství než kalkul, pak nahrává jeho poslední výrok o tom, že by mohl nechat uzavřít všechny hraniční přechody s Mexikem až do doby, kdy mu Demokraté dají oněch pět miliard dolarů, které na započetí stavby potřebuje. 

Shutdown je jedna věc. Nejedná se o situaci běžnou, ale ani nijak vzácnou. Uzavření celé hranice by bylo bezprecedentním krokem. V tuto chvíli není ani jasné, zda to prezident může učinit a jak by to technicky probíhalo, ale už jen skutečnost, že se Trump rozhodl něčím takovým hrozit, je vypovídající. Jde o sázku na to, že svým tvrdým přístupem získá věrné podporovatele z řad těch, kteří jej kvůli zdi a imigrační politice obecně volili, aniž by si odcizil středové voliče natolik, že by to za necelé dva roky, které zbývají do voleb, nedokázal napravit. Vyloučit možnost, že se mu to podaří, v tuto chvíli nelze. Nicméně i tak působí současný boj ze strany prezidenta spíše jako zoufalý gambit, byť i ten občas vyjde.