Americký velvyslanec Steve King se vyjádřil na ČT24 nečekaně ostře k prezidentu Miloši Zemanovi.

Moderátorka pořadu Interview ČT24 Zuzana Tvarůžková se zeptala Trumpova velvyslance Kinga, jestli je překvapený, že máme v České republice prezidenta a některé politické síly, které lze označit za „proruské“ (nebo bychom možná mohli spíše říci, že je lze označit za přívržence Vladimira Putina, jeho „policejního“ státu, nepřátelských praktik vůči nám a jeho lží). Očekávala zřejmě, že se diplomat pokusí z odpovědi diplomaticky vykroutit, ačkoli jen o pár minut dříve mluvil o částečně nepřátelském vztahu Spojených států s Ruskou federací a o několikaletém podceňování ruské politiky ze strany americké vlády (zejména za levicového prezidenta Baracka Obamy). Nicméně se aspoň zkusila zeptat a odpověď byla překvapivá.

Kinga názory lidí, jako je Zeman, nepřekvapují, jak uvedl. Demokracie totiž podle něj může být špinavá. Zároveň však zdůraznil, že je demokracie „na konci dne“ tou nejlepší formou vlády. Takže se v rámci demokracie bude stávat, že se budeme lišit v názorech, ale mezi demokratickými státy je povoleno svobodně se vyjadřovat a diskutovat. Z tohoto pohledu tedy Zemanovy různé výroky nepovažuje za překvapivé.

Když se moderátorka následně zeptala, jestli King ví, kdy se Zeman konečně bude moci setkat s Trumpem, velvyslanec se jen krátce zasmál a odpověděl, že to je věcí Bílého domu. Má prý svůj program a o tohle se nestará.

Doplnil ale, že doufá, že do České republiky přijedou ještě letos nějací vysocí představitelé ze Spojených států, když už Československo slaví 100. výročí od svého vzniku.

Vztahy mezi Českou republikou a USA jsou tedy očividně poškozené. Nejde jen o to, že se český prezident a značná část aktuálních českých poslanců s Trumpem neshodne téměř na ničem. Vzpomeňme na pokračující snahu prezidenta Zemana, KSČM a dalších vyvážet nebezpečný materiál do Íránu, zatímco Trump považuje Írán snad za vůbec největšího nepřítele NATO (protože nám i Izraeli vyhrožuje, financuje teroristy a existuje vysoké riziko, že proti nám vyvine jadernou zbraň).

Nebo se podívejme na Trumpovu ochotu zaútočit proti režimu syrského diktátora, zatímco Zeman stojí za Putinovou vládou, která zasahuje (dokonce už i letecky) proti civilistům, čímž navíc posiluje migrační krizi.

Nebo se podívejme na Trumpův boj proti komunistům z Čínské lidové republiky, kteří mimo jiné kradou Američanům patenty. Zeman takové problémy při návštěvě Číny ani nezmínil, tedy alespoň ne veřejně.

V domácí politice zase Trump prosadil radikální snížení daně z příjmů, zatímco Zeman navrhl v jednom ze svých vánočních poselství její výrazné zvýšení.

Nejhorší na našem vztahu s USA je však právě náš postoj k NATO a k Putinovu Rusku. KSČM, která se chystá, že bude v podstatě vládní stranou, chce v delším horizontu prosadit odchod od „ochranných křídel“ NATO. Nevadí jí pokračující ruská okupace Krymu a Sevastopolu, ruské provokace ve vzdušném prostoru našich spojenců a asi ani boje ruské armády na východní Ukrajině. Komunisté nechtějí, abychom více pomáhali našim pobaltským spojencům.

Poslanci za SPD zase nechápou boj proti teroristickým organizacím al‑Qaida a Taliban. Vzdali by to.

Prezident Zeman se v Rusku nechal slyšet, že jestli nevstoupí Rusko do Evropské unie, mohla by se Unie připojit k Rusku (které v novodobé éře např. organizovalo koncentrační lágry mimo jiné i pro děti v Čečensku). Jindy dokonce popíral navzdory důkazům boje ruské armády na Donbase nebo existenci ruských disidentů.

Otázkou je, jak na ostrá slova amerického velvyslance o špinavé české demokracii zareaguje Hrad. Když totiž předchozí velvyslanec (který navíc reprezentoval levicovou americkou vládu) pouze opatrně označil Zemanovu cestu do Moskvy na válečné oslavy a vojenskou přehlídku v roce 2015 rovněž na ČT24 ze symbolických důvodů za „možná (…) takovou prekérní“ a přitom zároveň dodal, že není na něm, aby prezidentovi radil, měl od té doby zavřenou cestu na Hrad. Pouze byl zván na oslavy 28. října, ale tam ho vždy usadili do zadních lavic a jednou pak prezident Zeman dokonce tvrdil, že tam velvyslanec nebyl. Když se však objevily fotky s velvyslancem „krčícím se“ v zadních řadách, prezident přes mluvčího prohlásil, že byl velvyslanec asi neviditelný.

Tentokrát jsou však slova nového velvyslance vůči Zemanovi o poznání tvrdší.